I smrt patří k životu a my chovatelé o tom víme své. Někdy zabijeme zvířátko, abychom se najedli, jindy zabijeme tvora, abychom mu lehčili. Tak nedávno přišla na špalek nejoblíbenější slepice ze tří, Popelka (tak ji pojmenovala Katka). Nejdříve po zimě kulhala, pustili jsme je poprvé po zimě ven, sem tam zbytky sněhu, aby se poprvé napásly a nazobaly na čerstvě vyrašené travičce. No a Popelka se nám vrátila do ohrady kulhající. Nejprve se zdálo že kulhá míň, ale jednoho dne přiběhla dcera že Popelka sedí v ohradě a nechce chodit, bohužel zchromla a tak jsme ji uložili do kukaně, bokem od ostatních slepic, aby ji neklovali apod. Nakonec jsme se rozhodli ji raději zabít než čekat až se vyčerpá sama, nechtěla ani pít, ani žrát. Samozřejmě byla řádně pohřbena, nikdo z nás by ji nejedl. Děkujeme ti za všechna tvá vajíčka milá slepice.
Časem bychom chtěli pořídit ještě další slepice, kurník máme pro 2 slepice i zbytečně velký. Spíš než z velkochovu bychom ale chtěli zkusit od malochovatele. Měli jsme nabídku od jednoho místního známého, prý že nám může dát odchované zakrslé slepičky, vypadají moc hezky, ale spíš by byly na parádu než na užitek. Tak nevím. Pokud znáte někoho z okr. Blansko, tak se ozvěte, budeme rádi.
Žádné komentáře:
Okomentovat