středa 18. května 2011

Nové poznatky a drobné neúspěchy

Dnes začnu kočkama. Chodí nám přes zahradu asi čtyři, ani jedna není naše. Na následující fotce je výjimečně jedna kočka na naší zahradě jak nevykonává potřebu, ale shání něco k snědku nebo se možná jen tak rozhlíží. Je pravda, že díky kočkám a asi hlavně kunám jsem na zahradě neviděl myš ani nepamatuju. A taky jsem už dlouho do "ničeho" nehrábl, ale to bude spíš tím, že se snažíme nenechávat jim vhodné místa.


V slámě na záhonku jsem našel tohoto chrousta. A v kompostu je spousta larev. Teď, když se dívám na wikipedii, tak mi tento připadá nějaký nedospělý. Pokud se někdo z vás v nich vyzná, tak mi dejte vědět (třeba do komentáře).


Na záhonku jsem taky narazil na ještěrku. Nejspíš jí ale vadilo časté vyrušování, tak se odstěhovala. Další jsem vyfotil na kamenech, které mám nachystané na zídku pod plotem. Kolik jich celkem je nevím, viděl jsem nejvíc dvě současně.




A teď ty neúspěchy. Tři ze čtyřech ačokčí (jestli to píši správně) skončili. Pravděpodobně jsou na vině slimáci. Kupodivu asi ne ti rezaví, španělští, ale normální domorodí, malincí, co zde žijí odjakživa. A odnesla do i malá rostlinka rajčete, zbyl jen malinký pahýl, který na fotce téměř ani není vidět.



Dýním se na kompostu daří dobře. Ani nejsou zatím problémy se slimáky, kteří mi loni sežrali všechny až na jednu.


Nakonec jeden poznatek ohledně použití slámy na záhonku. Co se týká udržování vlhkosti, tak je to perfektní. U cibule ze sazečky je taky všechno v pořádku. Jen je problém pokud se rostlinka nevysadí už vzrostlá, ale zasejí se semínka. Postupoval jsem tak, že jsem rozhrnul slámu, udělal díru do kartonu, zasel semínka a trochu přihrnul slámu nazpět. Malinké rostlinky těžko prorůstají mezi stébly slámy a taky stačí jeden malý hladový slimáček ...
Zatím to řeším buď předpěstováním nebo tak, že na hlínu překlopím půlku PET lahve a slámu přihrnu k PETce, což ji zároveň trochu chrání před odfouknutím při větším větru.
Ještě mám nějaká semínka ačokči a dalších, tak vám zde pak napíšu, jak to dopadlo s PETkama.

úterý 10. května 2011

Pampeliškový med

Pampeliškový med, jak jsem vám včera slíbil, se docela povedl, ikdyž je to spíš sirup. Stejně bude ale za chvilku fuč, tak je to jedno.
Do přibližně tři čtvrtě litru vody jsem dal kilo cukru, trochu skořice a pár hřebíčků. Chvilku povařil, aby se cukr rozpustil a povařilo koření. Ze sklenice s pampeliškami jsem zcedil šťávu, přidal do cukrové vody s kořením, nakrájel ještě citron a přivedl k varu. Protože to byl hustotou spíš sirup než med, tak jsem to nalil do skleniček s úzkým hrdlem. Lžičkou by to stejně nešlo nabírat. Trochu mi ještě zbylo, tak jsem to nechal na následné ochutnávání.
Příště, pokud budu mít čas a chuť, zkusím kombinaci s jinými bylinkami a nebo pampeliškový likér.

pondělí 9. května 2011

Po zmrzlých

Květnové mrazíky jsou za námi, aspoň doufám, a tak jsem si našel čas zasadit a vysít to, co by jinak zmrzlo. Vysel jsem fazole a hlavně ačokču. Ta už byla dost dlouhá a začala se zamotávat navzájem do sebe. Ze staré brány jsem vytvořil tuhle šílenou kontrukci, aby se to mělo po čem pnout.


Protože záhon není tak velký, dýně jsem zasadil na kompost.
Vše samozřejmě za vydatné pomoci malé zahradnice.


Na záhonku zatím roste pouze cibule.


Taky mne napadlo udělat něco pro zdraví. Pampeliškový med nebo sirup, záleží jak se to povede husté.


Natrhal jsem pampelišky, v množství "od oka",


nasypal do sklenice, proložil nakrájeným citronem a zalil horkou vodou.


Nechá se to jeden den uležet a vyluhovat. Pak se to má svařit, ale to já nechci, takže svařím jen vodu s cukrem a celé to smíchám. Možná k tomu přidám ještě nějaké koření, apod. Zítra vám napíšu jak to dopadlo.
Pozdě odpoledne se mi ještě podařilo vyfotit jednoho ptáčka, kterého jsem ještě neviděl. Fotka nic moc, ale nakonec jsme ho identifikovali jako rehek zahradní.


A ještě úplně večer, krásný srpek měsíce.