Nosníky

Tak mám nosníky na stropě. Vlastně na stropě a sloupu. V sobotu jsem je svařil k sobě a k nim ještě šrouby pro uchycení pozednic. Ideální počasí na svařování, celý den hic jak v pekle a já sedím ohnutý na rozpáleném nosníku a svařuji. Ještě k tomu jsem musel mít dlouhý rukáv, abych nedopadl jak minule, kdy jsem si pěkně spálil ruce. Až se budu příště chtít celý opálit do bronzova, tak budu svařovat nahý. Nedalo se ale nic dělat, měl jsem půjčenou svářečku, tak jsem to musel stihnout. Včera jsem objednal jeřáb a za půl hodinky bylo hotovo.

Svařené nosníky na zemi

Ohýbačka

Slíbil jsem vám fotku mé ohýbačky na roxor. Tady je.


Jsou to dvě sešroubované pásoviny s třetí, která se otáčí a pomocí šroubu ohne roxor. Na spodní levé pásovině jsem si vyznačil rysky v centimetrech a podle nich si měřím délky při ohýbání. Není to žádný zázrak, ale za dvě hodinky jde naohýbat všechny třmínky na venec.

Prší, prší, jen se leje ...

Poslední dny u nás dost pršelo a na stropě stavby to vytvořilo velikou kalužinu, protože voda nemá moc možností kam odtéct. Abych nemusel pořád chodit v gumácích, tak jsem nakonec vzal hadici, jeden konec přivázal ke kousku trámu a uložil do vody, druhý hodil dolů přes zeď. Dole jsem cucal a cucal (hadice měla průměr dva centimetry), jako když se stáčí víno. Zadařilo se a touto metodou jsem zlikvidoval celý "bazén" na stropě.
Déšť na stavbě nesnáším ještě z jednoho důvodu - hlína všude kolem vytvoří mazlavé bláto a při každém kroku sebou tahám deset kilo navíc na každé botě.

Střecha, příprava

Asi před deseti dny mi dovezli střešní tašky (Tondach, jirčanka, hnědá engoba). Celou střechu mi bude dělat firma, protože to je nad moje síly a taky nemám zkušenosti. Nákup a dopravu si řídí sami, takže jednoho dne mi sdělili, že tašky mám složené u stavby a že ještě dovezou dřevo. Byl jsem v práci, takže jsem to nijak nezkontroloval a zjistil jsem, že všechno složili hned u silnice. Vím od známých, že pěkné dřevo je velice lákavé pro nenechavé ručičky zlodějíčků a navíc se u nás měly konat pivní slavnosti a to se kolem vždy potuluje množství značně podnapilých a někteří si musí neustále dokazovat, jakou obrovskou mají sílu. Např. nechápu jak může někdo ohnout v rukách dvoucoulovou trubku zábradlí, navíc když není jedinný důvod na to zábradlí vůbec šahat. Proto jsem chtěl odnosit tašky od silnice nahoru ke stavbě. U třetí palety jsem zjistil, že zbylých deset už neodnosím ani náhodou. Nezbylo nic jiného než objednat jeřáb a nechat palety přenést nahoru ke stavbě. Tím byly tašky zajištěny, ikdyž ne stoprocentně, protože i ke stavbě se dá celkem bez problémů dostat.
Se dřevem to už bylo jednodušší, to jsme odnosili s tchánem za jedno odpoledne. Jen dva trámy 16x20cm a 8 metrů délky nám daly pořádně zabrat.
Příště vám napíšu jak probíhá stavba krovu.

Složené tašky a trámy

Věnec

Jak jsem už psal v článku o plastifikátoru, dal jsem se do betonování věnce pod pozednice. Samotné betonování proběhlo bez problémů. Horší to bylo s materiálm. Když mi dovezli štěrk a prosívku, tak nevyjeli svah u stavby a museli to vysypat hned u silnice. Musel jsem pak vyvozit přes tři tuny v kolečkách nahoru ke stavbě, kde mám míchačku. Příště objednám silnější auto nebo tank.

Zabetonovaný věnec

Ještěrky

Tak jseme s manželkou chtěli na zahradě u stavby odklidit tři pařezy ze starých lísek, které tam ležely od budování vjezdu na stavbu. Zjistili jsme ale že v hlíně na jednom pařezu jsou malá kožovitá vajíčka, zřejmě od ještěrky, protože vím, že na zahradě žijí. Pařezy tedy musí počkat až se vylíhnou mladé.

Fotografie z loňského léta

Komín

Tak jsem o víkendu začal se stavbou komínu. Podle projektu je komín vysoký cca 8,5 metru. Kompletní komín jsem koupil v nedaleké Keramice Letovice. Jednalo se o komínové vložky pr. 160mm včetně čistící tvarovky, tvarovky pro odvod kondenzátu, pro připojení kotle, betonové tvárnice a komínové hlavice. Ještě jsem přikoupil tmel a čistící dvířka. Není to úplně kompletní systém jako má např. Schiedel, ale zase cena je poloviční a izolaci dovnitř si koupím extra. Tu jsem koupil zatím na zkoušku, roli Isoveru. Při zdění příček jsem uložil do malty první tvárnici, ve které jsem kus vyřízl na odvod kondenzátu a následně vylil betonem asi do poloviny, aby celý komín nebyl moc hluboko pod konečnou podlahou. Na to jsem pak položil šamotovou tvarovku s vlepeným vývodem kondenzátu z PP trubky. Na to jsem dal další tvárnici s otvorem pro čistící dvířka. Ty zasahují ještě kousek do třetí tvárnice. Na to už jsem dával další tvárnice a vložky. Mám to vyzděné až po zaústění od kotle. Zmíněná izolace se dá použít, ale je velice měkká, musí se namačkat mezi vložku a tvárnici (je tam asi 5,5cm mezera). Lepší bude nějaká tvrdší deska izolace, kterou sem tam naříznu, aby se lépe stočila kolem vložky. Ještě musím vymyslet, jak zazdít dvířka na čištění, protože samy o sobě v komínu nedrží.

Dolní část komínu

Úvahy nad vytápěním, apod.

Ještě před zadáním projektu jsme se s manželkou rozhodli pro vytápění peletkama, popř. štěpkou. Topení peletkama bylo tehdy u nás v plenkách, ale věděl jsem že v zahraničí to funguje a u nás to bude podobné, jen s určitým zpožděním. Vytápění uhlím nechceme a plyn v našem městečku končí asi 200 metrů od stavby a navíc nikdo neví jak to bude s cenou plynu za 10 nebo 20 let. Jisté je že cena půjde jen nahoru. První co jsem udělal bylo, že jsem chtěl znát tepelné ztráty domu. Vzal jsem výkres a šel za šéfem jedné malé místní topenářské firmy. Slíbil mi že mi to spočítá. Výsledek byl klasický: 24kW. Tomu jsem nevěřil ani náhodou, tak jsem mu poděkoval a zabral se sám do výpočtů. Ať jsem počítal jak počítal, vycházelo mi max. 14kW, ale spíš míň. Nejsem ale odborník v oboru, takže nevím, zda se na svoje výpočty mohu spolehnout. Budu muset vzít peněženku a navštívit nějakého projektanta a nechat si to oficiálně spočítat, abych mohl v klidu spát. Všechny kotle na peletky mají alespoň základní regulaci, ale postupem času nabývám dojmu, že nejlepší bude pořídit akumulační nádrž a nechat kotel jet na plný výkon. V tom případě by nejspíš 24kW kotel nevadil. Na opačné straně topného systému budou klasické radiátory, jen v koupelně podlahovka. Pořád by to ještě šlo změnit na podlahovku v celém bytě, ale manželka tomu až tak nevěří. Možná by šlo navštívit někoho, kdo má podlahovku v celém domě a pak by se vidělo.
Jako zdroj TUV počítám s klasickým bojlerem. V zimě bude vodu ohřívat kotel, v létě elektrické topné těleso.
Uvažuji i nad solárem. Buď k přitápění v zimě nebo k ohřívání vody. Spíš ale druhá možnost, protože v léte, kdy nejvíc svítí se netopí, ale teplá voda je potřeba celý rok. Leda by se úplně změnil systém, třeba nemít akumulační nádrž (AN) a bojler, ale jen AN, tu ohřívat v létě solárem a TUV ohřívat průtočně, popř. plovoucím bojlerem. Nejspíš to spojím s výpočtem tepelných ztrát a navštívím nějakou "chytrou hlavu". Sám to asi nerozlousknu.
Vodu chci tahat po domě v PEX (ALUPEX) trubkách. Připadá mi to mnohem jednodušší a flexibilnější než Cu nebo PP trubky, o ocelových ani nemluvím.

Podkroví

Po stropu jsem začal hned s nadezdívkou, aby se nezdržovala stavba krovu. Při stavbě stropu jsem použil místo věncovky 50mm příčkovku a k tomu 50mm EPS. Příčkovka je vysoká 25cm, ale strop má celkem tloušťku 20cm (místama 21, ono se to s betonem tak přesně neodhadne), takže na okraji to přesahuje o 4 až 5cm a dělá to ze stropu takovou mělkou vanu.

Přesah věncovky

Napadaly mne dvě řešení. Vzít pilu a přesah uříznout nebo na šířku tvárnice to dorovnat betonem. Řezat to mi připadalo škoda, tak jsem vzal střešní lať a použil ji jako takové malé bednění a vyrovnal to betonem. Na to jsem pak už začal zdít. Tři šáry tvárnic, plus jeden U profil na věnec.

Beton na vyrovnání a první šár tvárnic

Kromě místa kde mám vrátek a konstrukci výtahu to mám už celé vyzděné. Po vybetonování věnce začnu se zděním štítů. Tím by měla být hrubá část podkroví hotová.

Projekt

Jak jsem slíbil, dodávám pár výkresů.

Část geometrického plánu

Výkres přízemí

Řez, pohled od severu

Krov

Sloup

Protože jsme si vymysleli u domku krytou terasu (ze dvou stran zeď, shora střecha) bylo třeba udělat sloup, který bude podepírat roh střechy, která je, jak píšu, nad terasou. Tak mne napadá, že bych sem měl hodit pár výkresů z projektu, poněvadž některá věci se dost blbě vysvětlují.
Původně v projektu je sloup čtvercového průřezu. Mě i manželce se ale víc líbí kulatý sloup, takže jsem koumal, až jsem to vykoumal. Firma Korn Brno prodává kruhové papírové bednění (ORPATUB), které, jak jsem později zjistil, vyrábí Orlické papírny Lanškroun. Objednal jsem tedy jednu rouru průměru 300mm a délky 4m, což vycházelo téměř přesně. Vykopal jsem základ, vylil betonem a do toho zabetonoval šest tyčí roxoru pr.12mm.

Roxor zabetonovaný v základu

Udržet šest tyček ve svislé pozici než to ztuhne není žádná legrace, něco to váží. Proto jsem udělal provizorní lešení z palet a ytongu. Než to ztuhlo, naohýbal jsem si třmínky z roxoru pr.6mm. Třmínky tvoří šestiúhelník, v každém rohu je jedna tyčka dvanáctky. Vyfotím vám i mou ohýbačku na roxor, domácí výroba. Není to nic moc, ohne to bez problémů šestku, s osmičkou to má již značné problémy, ale osmička se dá lehko ohýbat v ruce s pomocí malé trubky. Už naohýbala kolem dvou set třmínků do věnců.
Ale zpět ke sloupu. Třmínky jsem dal po dvaceti centimetrech. Při dělání stropu mi jeřáb nasunul bednění na výztuž a zabetonovalo se to současně se stropem (B25).

Zabetonovaný sloup

Když jsem asi po čtrnásti dnech začal zkusmo rozebírat papírové bednění, zjistil jsem, že trubka má z vnitřní strany nalepenou folii, takže to jde krásně dolů a ve šroubovici zeslabenou stěnu a v tom zeslabení se to docela dobře loupe a trhá. Měl jsem trochu obavy z bublin ve spodní půlce sloupu, protože firma měla vybrátor na beton jen s dvoumetrovou "hadicí" takže až na dno trubky nedosáhli. Možná se ale vibrace šíří i roxorem, protože jsem žádnou bublinku větší než 3mm nenašel.

Odstraňování papírového bednění

Detail sloupu

Strop

Strop jsem nakonec zvolil systém Rector od firmy CZ NORD. Možná to není nejlevnější systém, ale celá ta technologie mi byla nějaká sympatická.
Půjčil jsem si laserové pásmo a přeměřil jsem komplet celou stavbu, protože jsem věděl, že jsem nedodržel přesně všechny rozměry podle projektu (ať už úmyslně nebo omylem). Překreslil si výkres přízemí, okótoval podle skutečnosti a poslal mailem spolu s objednávkou. Strop dovezli kamionem. Vždy když potřebuji něco skládat, tak si domlouvám vysokozdvižný vozík z místního družstva. Mají takový velký, takže se s ním dá vyjet i svah u stavby (někdy, podle počasí). Když skládal druhou várku nosníků, tak s něma zavadil o sloup veřejného osvětlení a z jednoho nosníku (5m) se odštípl kousek a jeden nosník (3,5m) se přelomil úplně.

Přeražený a vyštíplý nosník

Po domluvě s výrobcem mi slíbili poslat náhradní nosník (nakonec ho nefakturovali) a ten druhý (podle fotek) prý je v pořádku, jen mi doporučili vynechat jednu vložku v místě vyštípnutí.

Položené nosníky

Podpěry

Věnec

Na strop jsem si už objednal firmu, protože bych to nejspíš celé nezvládl a ani jsem neměl podpěry, atd. Tři dny jim trvalo vyrovnání nosníků, vyskládání vložek, vyvázání roxorů do věnce a stropu. Další den se betonovalo. Vše proběhlo hladce, bez problémů. Současně se stropem mi zabetonovali i sloup, který bude držet roh střechy, ale o tom napíšu příště.

Jeřáb a mix

Betonování

Kropení hotového stropu

Zdění

Jakmile byl podkladní beton vyzrálý vrhl jsem se na hydroizolace. Radon máme nízký, tak jsem nemusel přemýšlet o protiradonové izolaci. Koupil jsem penetraci ALP, izolační pásy a půjčil propanbutanový hořák. ALPem jsem natřel desku v místech kde bude izolace (nedělal jsem hned celou plochu základů) plus něco navíc. Nechal zaschnout a pokládal jsem pásy izolace pod nosné zdi. To bylo celkem bez problémů. Jen prostupy izolací ještě musím vyřešit, zatím to mám jen tak provizorně.

Zakládání zdí

Na zdi jsem zvolil Ytong. Dnes vím že to není ideální, hlavně když chci zateplovat (10cm), ale materiál jsem už měl nakoupený. Domluvil jsem s jednou malou firmou zdění na určité datum a vzal si dovolenou. Minimálně na začátku prací chci být u toho, abych si je ohlídal, když s firmou nemám zkušenosti. Jenže hodina H nadešla a chlapi nikde. Nakonec jsem zjistil, že jsou ještě na nějaké předešlé stavbě a musí to dodělat, takže nepřijdou. No nic, přece nebudu jen tak čekat! Tak jsem se chopil zdění sám. Rychlost nebyla nijak závratná, ale šlo to.
Do toho přišla zima. Byla to sice zima-nezima, spíš takový delší podzim, ale opět jsem začal až na jaře 2007.
Na vnitřní nosné zdi (š. 25cm) jsem koupil překlady přímo z Ytongu a na vnější (š. 37cm) železobetonové. Dával jsem dva překlady a mezi ně 10cm EPS. Protože horní strana obvodových zdi neseděla přesně s vnitřnimi zdmi, musel jsem ještě na vnitřní zdi přidat 1 až 1,5cm malty, aby to bylo všechno v rovině.

Dokončení zdí

Základy - dokončení

Dneska dokončím povídání o základech. Po dokončení základových pásů jsem chtěl udělat odpady. Byl jsem domluvený s jedním vodařem, že mi to udělá, ale když došlo na věc, tak jsem ho nějak nesehnal, takže jsem se do toho opět pustil sám. Měl jsem přesnou představu jak to bude vypadat, tak jsem si rozepsal materiál, objednal a koupil. Kde bylo moc hlíny v základech, tak jsem vyhrabal rýhu, položil trubky, kolena, odbočky a pospojoval. Protože základy nejsou na rovince, tak nebylo těžké dodržet sklon trubek. Tchán má odpady téměř v rovině a navíc plno kolen a skoro každý rok řeší ucpané trubky. Doufám že tomuhle se v budoucnu vyhnu.
Do připravených prostupů v základových pásech jsem ještě dal dva husí krky na přívod elektřiny a vody a jednu trubku pro větrání. Zemní registr to asi nebude, ale větrat se musí a pokud to nebude mít jiné využití, tak aspoň jako přívod vzduchu pro kotel.

Hlavní trubka odpadu

Odbočky ke koupelně

Vyústění trubky větrání

Celkový pohled na odpady

Dále následovalo zasypání hlínou, co největší udusání "žabou" a nasypání štěrku. Použil jsem frakci 32 až 64mm, ale byla to šílená dřina, měl jsem použít menší. Štěrk jsem řádně zvibroval a udusal. Na to naskládal kari sítě a posvařoval k sobě, aby se to při betonování nepohnulo.

Položené kari sítě

Pak jsem čekal na pěkné počasí, aby mix s betonem mohl bez problémů vyjet až ke stavbě. Když to vypadalo slibně, objednal jsem beton a domluvil se s kamarádem, že mi pomůže. Tchán byl po noční, tak jsem s ním moc nepočítal.
Ráno jsem se probudil a zjistil, že už asi hodinu drobně mrholí a prší. Říkal jsem si že to nevadí, to je jen maličko mokrá zem, jde se na věc. Přijel první mix a vyjel jen do poloviny svahu a dál už nic. Co teď? Pokoušeli se o mne mdloby. Nakonec jsme nasypali na svah asi šest koleček štěrku, co zbyl od zasypávání základů a pomohlo to. Ve dvou rozhrnovat tolik betonu není žádná legrace, ale museli jsme to nějak zvládnout. S posledním mixem nám pomohl i tchán. Padlo tam asi 17 kubíků betonu B20. Na obrázku je vidět, že kousek betonu má barvu trochu do žluta. To je tím, že jsme to neodhadli a asi půl kubíku betonu chybělo. To jsem druhý den domíchal ručně v míchačce z písku a proto ta nažloutlá barva.

Zabetonované základy

Základy

Hned jak stavební povolení nabylo právní moci, vrhl jsem se do stavění. Stromy na zahradě jsem vykácel, ale nechal jsem z každého kousek kmene, aby to bagrem mohl vyrvat. To stejné postihlo dva lískové keře v místě vjezdu na pozemek.
Na čtvrtek a pátek jsem objednal bagr (CAT428) a tatru na odvoz zeminy. První den vytrhal stromy a připravil si místo. Druhý den jsem od rána lítal s pásmem, provázkem, kladívkem a latěmi a dělal jsem lavičky a pískem vysypával čáry na zemi. Lepší než písek je třeba vápno, ale já žádné neměl. Odpoledne se začalo s výkopem základových pásů. Zemina je tady jílovitá a stěny základů perfektně držely tvar. Měl jsem strach, že po dešti se to sesune dolů, jak mne někteří stašili, ale ani se to nepohnulo a to do toho napršelo několikrát. Soused se maličko zajímá o archeologii (dřív jsem to nevěděl) a prý při kopání můžeme narazit na pepelnicové hroby. Bagrista se ale nějak netrefil nebo mám základy na špatném místě, zkrátka nic až na pár balvanů jem nenašel.

První den

Druhý den

Po vybagrování jsem si nechal dovézt z nejbližšího lomu (asi 15km) kamení. Chtěl jsem něco kolem 10 až 20cm, ale šofér to nějak popletl a dovezl celou tatru frakce 11-22mm. Do betonu se to bude hodit, tak jsem si to nechal a jeli jsme znovu, tentokrát oba. V lomu se ukázalo, že největší frakce je 64mm a pak jen netříděný kámen po odstřelu, což je všechno mezi 5 a 100cm. Překvapila mne i cena, tak jsem nechal naložit 12tun a jelo se. Nakonec se ukázalo, že kolem metru byly jen 3 balvany, zbytek se dal použít bez rozbíjení. Při objednávání betonu z betonárky jsem zjistil, že mix dosáhne max. asi 3m, což nebylo moc, protože k základům se dalo přijet jen z jedné strany (ze silnice vycovat ten kopeček na začátku zahrady). Právě příjezd se ukázal jako největší problém, protože jílovitá zemina po namoknutí pěkně klouže a svah je sjízdný možná tankem. Naštěstí na podzim 2005 bylo u nás docela sucho a pršelo jen minimálně. Sehnal jsem plechvé koryto, asi 3m dlouhé a tím jsem zvětšil dosah mixu. Nakonec se do základů vešly dva mixy, asi 10 kubíků betonu B15. Protože beton není voda, nerozlil se perfektně a musel jsem zbytek dobetonovávat ručně v míchačce. Koupil jsem ztracené bednění (Z.B.) šířky 40cm pro základ pod vnější nosné zdi a 30cm pod nosné příčky. Nejdřív jsem dobetonoval základy do roviny a na to teprve skládal ztracené bednění a vylíval betonem.
Jak jsem psal, zahrada je svažitá a ani základy se nepovedlo vybagrovat naprosto do roviny. Základové pásy sice byly všude přibližně 80 až 100cm hlubobé, ale celé dno nebylo v rovině. Beton v základových pásech (šířka 60cm) tedy tvoří z horní strany jakési schody s výškou 25cm (výška Z.B.). Proto je Z.B. někde dva šáry a někde pět.
Úplně nahoru jsem naskládal jeden šár Z.B. šířky 20cm, s tím, že dovnitř se vylije podkladní beton.
To už ale byl začátek léta 2006.

Téměř hotové základové pásy

Od snu ke stavebnímu povolení

Krátce po svatbě jsme se s manželkou rozhodli, že se dáme do stavění. Ani jeden z nás netoužil bydlet v bytě někde v paneláku.
Manželčiny rodiče nám přenechali půlku zahrady, nějakých 800 metrů čtverečních. Při výběru místa budoucí stavby nakonec padlo rozhodnutí právě na zahradu. Sice některé ovocné stromy musely pryč, což jsme nesli s těžkým srdcem, ale finanční stránka je taky důležitá a nemohli jsme si dovolit kupovat další parcelu na stavbu.
Zahrada je asi 2m od silnice (snadný přístup, později jsme zjistili že jak kdy), široká 20 až 22m a přibližně 40m dlouhá. Od silnice je malý svah, délky 5m a 2,5m převýšení, zbylých cca 15m se zvedá ještě asi o metr.

Původní zahrada, pohled od západu

Pro stavbu jsme vybrali východní část. Navrhli a rozkreslili jsme půdorys domku a domluvili se s projektantem na úpravách, materiálech, atd. To bylo na jaře 2005.

Jakmile jsme měli výkres přízemí a katastrální mapu se zakresleným umístěním domu, začal jsem shánět patřičná vyjádření pro stavební povolení. Obeslal jsem E.ON, Telekom, Vodárenskou společnost, kvůli sjezdu na silnici Policii, Stavbu a údržbu silnic a odbor dopravy na příslušném městském úřadě (ti právě vyžadují posudek policie a správy silnic a v podstatě to jen shrnou do jednoho papíru) a protože údajně měl vést kolem zahrady nějaký starý vojenský telefon, tak ještě vyjádření vojenské správy (nic tam nevede a ani nevedlo). Dvakrát jsem obesílal E.ON, protože stavební úřad chtěl vyjádření včetně možnosti napojení a Telekom, protože jsem si málem pozdě přečetl, že vyjádření slouží pro vypracování projektové dokumentace a nikoli pro stavební řízení.
Územní a stavební řízení bylo sloučené, takže v září 2005 jsem měl konečně v ruce stavební povolení a mohlo se začít.

Kácení stromků a likvidace dřeva

Plastifikátor

Tak jsem se dostal k betonování věnců pod pozednice. Zatím jen kousek, protože jsem chtěl vyzkoušet beton s plastifikátorem a taky jsem byl sám, tak jsem se nechtěl pouštět do větších akcí. Sice vím k čemu je plastifikátor v betonu a co to dělá, ale praxe předčila moje očekávání.
Po mých dřívějších dobrých zkušenostech s výrobky firmy Stachema Kolín jsem zakoupil superplastifikátor STACHEMENT 2090 v dvacetilitrovém PE soudku. Namíchal jsem jednu míchačku (asi 100l), vyvozil vrátkem nahoru a naládoval do věnce (U-profil z Ytongu). Na tomto by nebylo nic zvláštního, kdyby plastifikátor neměl tu vlastnost, že z betonu vytěsňuje vzduchové bublinky a to dost rychle, takže než jsem se vzpamatoval, beton si v kyblech "sedl" a málem jsem ho z nich nedostal ven.
Závěr je ten, že plastifikátor (konkrétně tento mnou použitý) je výborná věc, ale náročná na rychlost zpracování. V tomto týdnu bych chtěl dokončit celý věnec, tak vám sem pak napíšu jak to dopadlo.

Stachement 2090

Beton ve věnci

Úvodní článek

Vítejte všichni návštěvníci tohoto blogu. Budu zde psát většinou o našem domečku, který stavím už skoro dva roky, ale pokusím se postupně doplnit i starší věci, aby zde i začínající stavitelé něco našli.