středa 21. listopadu 2012

Máme morče, morčata, mláďata

Já rostla v dětství se psem, můj muž s kočkou, ale přece jen, pokud se chcete o zvíře opravdu dobře starat (odblešování, odčervování, očkování, vyvážená strava, nemoci ve stáří, apod.), je to přece jen náročnější než mít zvíře, které chováte v kleci nebo v teráriu. No a protože už máme zkušenost s chovem králíků na maso, rozhodli jsme se jako mazlíčky pořídit dětem morčata.

Pohlaví morčete
Můžete se předem informovat, číst odborné knihy, ale prvně čím bych začala je jaké pohlaví morčete si vybrat.
My jsme se rozhodli si vybrat dvě samičky. Morčata jsou společenská zvířata, čím větší množství, tím lépe a tak pořizovat si jednoho jedince se prý moc nedoporučuje. U samců se zase uvádí, že víc zapáchají a taky se perou. V tomto ohledu záleží opravdu jen na vás, každé zvíře je přirozeně cítit a co se týče agresivity u zvířat, i samice můžou být podle mne někdy nepříliš milé. Tedy pokud je morče srovnatelné s králíkem např. když jsem byla malá, měli jsme králíky a někdy se stalo, že samice byla agresivní, na každého prskala, nenechala se pohladit, když měla mít mladé, roztahala je po boudce, prostě potvora.
Našim dvěma samičkám jsme dali jméno Lucinka a Adélka, musím říct že právě Lucinka i přes co nejlepší zacházení zůstává víc divoká a opatrná, prostě je každá jiná. Na co bych měla při výběru pohlaví hlavně upozornit, je skutečnost, že morčata mají vysokou rozmnožovací schopnost (horší než králíci :-)) a tak se může s největší pravděpodobností stát, že si domů přinesete březí samici. My o tom riziku věděli, ale říkali jsme si, že vybraný obchod (funguje už přes 20let) každý vychvaluje a že to bude v pohodě. Dnes vám můžu říct, že i sebelepší obchodník vám nemůže zaručit, že samice nebude březí, v počátečním stadiu se to dá těžko rozeznat, no a když už má pěkné boule na bocích, tak ji máte dávno doma a je pozdě. Proto radím všem, dobrý obchodník s vámi tuto situaci řeší, protože se na ní spolupodílí a tak by mělo být i jeho povinností, že si vezme odchovaná mláďata zpět. Na vás zase bude, abyste se vší zodpovědností odchovali mláďata zdravá, bez parazitů v kožichu. Pokud vyberete samičky, radím vám dohodněte si tohle předem, vyhnete se tak dalším komplikacím a starostem.


Co všechno morčata potřebují a na kolik vás to vyjde
Komu se může zdát, že pořízení morčete je levná záležitost, tak je na omylu. Samotné morče pokud není šlechtěné, koupíte max. do 150,- (my jsme koupili za 50,-).
Když dáte morče ke králíkovi do boudky, tak je fakt že nic moc řešit nemusíte.
Pokud chcete mít morčata doma, zázemí pro ně vás vyjde mnohonásobně dráž než samotné morče, pak budete potřebovat následující věci:
KLEC čím prostornější, tím lepší;
Výborná věc je startovací sada od německého výrobce Vitakraft, která se vám může zdát drahá, ale máte v ní pro první dny opravdu všechno, takže si to značně ulehčíte.
Startovací sada, která vyjde asi na 800,- obsahuje: Klec o rozměrech 77x40x48 (obyčejnou, o podobných rozměrech, tenčí dráty a bez příslušenství pořídíte asi za 400,-), opravdu s kvalitním tlustším drátem, umělohmotný krmelec na seno, balíček slisovaného lučního sena (vydrží několik dní), balíček dřevěných hoblin (vystačí bohatě na celou klec a možná i na příště), krabici granulí pro morčata do 6 měs., napaječku na vodu, sůl na liz, a navíc 4 tyčinky na smlsnutí (je to dřívko obalené směsí semínek s medem)
Jediné co musíte koupit zvlášť, je miska nejlépe kameninová na granule a suché krmivo. Ta stojí ale jen cca 40,-.




Dále pokud chcete zajistit morčatům nějaké soukromí, kupte jim domeček. Prodává se v různých velikostech, my koupili jeden větší určený i pro králíky, vlezou se tam obě morčata, stál asi 200,-. Záleží na vás, můžete jim vyrobit ze začátku domeček třeba i jen z krabice, nebo se dají použít klacíky a nastříhané větvičky, které svážete konopným provázkem a vytvoříte tím jenom stříšku nebo zajímavou prolézačku pro morčata. Větvičky by měli být z ovocných stromů, vrby apod. protože je morčata zároveň okusují (takže ne jedovaté dřeviny) a brousí si tím zuby. Já morčatům domeček nedávám 24h denně, spíš jim ho dávám na noc, aby měla klid a přes den ne aby si zvykla na ruch domácnosti.

Jakou zvolit podestýlku
Co jsme všechno vyzkoušeli a jak druh ohodnotím:

  • dřevěné hobliny - mám ráda dřevo, krásně voní, sají moč celkem dobře, cenově vycházejí levně, jako velkou nevýhodu vidím to, že jsou příliš lehké a tak při každém rychlejším pohybu morčat máte o práci postaráno, pokaždé můžete zametat nepořádek okolo klece
  • odpad z kukuřice - jedná se o prostředky klasů kukuřice, které jsou pomleté na menší kousky, kousky nejsou ostré, cenově se to taky dá, celkem se osvědčily
  • dřevěné pelety - výborné, kulaté válečky jako granule, při nasátí vlhkosti se rozpadají na piliny, velká nevýhoda je že jsou ze všech druhů podestýlek asi nejdražší, možná jsme jedni z mála šťastlivců, zároveň peletami topíme a proto nakonec používáme jenom pelety.



Co se v odborné literatuře asi moc nedozvíte, jak přesně čistit klec
Klec je třeba čistit pravidelně, nejméně jednou týdně. Morčata se nedokážou naučit chodit na záchod jako kočka nebo nedělají bobky do rohu jako třeba králíci. Prostě pobíhají po kleci a přitom si v klidu kálejí, s tím se musíte smířit. Aspoň to čůrání jim do rohu jde. Na čištění klece budete potřebovat: nejméně 2 kyblíky, smetáček a lopatku, já používám dětskou je malá a šikovná, dá se pěkně umýt mýdlem a nechám je pak vysušit na radiátoru, byla to úklidová sada Vileda pro děti ještě s vetším smetákem a mopem, další výhoda je, že vám můžou pomoct s úklidem i vaše mrňata.
Tak jak na to? Nejprve sundejte vrchní kovový díl klece, položte ho někam na omyvatelnou podlahu a můžete tam na chvíli umístit morčata. Napaječku je třeba také čistit nalijte do ní ocet, otočte ji dnem vzhůru, třeba někde do nádoby a nechte působit. Mezitím lopatkou vyberte všechnu podestýlku, smetáčkem pořádně omeťte i boky, já vynáším použitou podestýlku na náš kompost. Pak kyblíky vymyji, jeden 10ti litrový kyblík naplním čerstvými peletkami a opět nasypu do klece, nachystám něco na zub pro morčata, dám je nazpět. Nasadím kovovou část, doplním krmelec senem, vytřu hadříkem napaječku a důkladně propláchnu čistou vodou, doplním a vrátím na klec. A je hotovo.
O něco déle se zdržíte, když jim sem tam alespoň jednou měsíčně musíte vyčistit klec na mokro. Nepoužívejte žádné agresivní přípravky jako WC čistič apod., mohlo by to morčatům uškodit. Na přischlé mapy od výkalů postačí taky ocet, který necháte pár minut působit, pak důkladně hadříkem vytřete a několikrát máchejte a vytírejte čistou vodou, nakonec vytřete dosucha.


Jak je to s celkovou hygienou
V chovatelských potřebách najdete samozřejmě i speciální šampon pro tato zvířátka. Záleží na názoru, ale já vyloženě nesnáším dělat ze zvířat lidi. Zvíře je zvíře a tak bychom měli respektovat jeho přirozenost, zároveň si vytyčit hranice co jsme a nejsme schopní tolerovat. Hygienická opatření jsou vždycky potřeba, hlavně co se týká i přenosu různých chorob na člověka, ale chce to zdravý rozum. I v odborné literatuře jsem vyčetla, že morčata vodu nemají ráda. To že je na koupání jakože naučíme, není podle mne nic jiného než že je k tomu donutíme a ona se s tím zkrátka musí smířit. Morčata jsou sama o sobě dost čistotná, čistí se jako jiná zvířata každý den a pokud se opravdu stane, že jsou z nějakého důvodu silně znečištěná, pak bych teprve přikročila k nějaké pomoci. Já mám ráda zvířata, ale do postele bych si je nevzala, stejně tak učím děti aby si po hraní s nimi umývaly ruce. Zkrátka každý podle svého svědomí, každý lékař vám řekne při jakékoli prevenci: Myjte si ruce.


Zdravotní problémy a nemoci
Jako každé zvíře i morčata trpí chorobami, nebudu se tady s nimi moc rozvádět, protože informací o chorobách, očních vadách apod. najdete na netu opravdu dost stejně tak jako v odb. literatuře.
Jediné co bych vytyčila: Je potřeba kontrolovat zdravotní stav zvířete, zda je dost čilé, pravidelně žere, má pěkné bobky. Sledovat drápky a zuby jestli nepřerůstají.
Dost důležité, již při zakoupení morčat - prohlédnout jim kožich, můžou mít totiž řadu parazitů, někteří jsou bohužel přenosní i na člověka. Některé parazity dokonce nerozeznáte ani pouhým okem, může se vám zdát, že to jsou jenom lupy. V takovém případě raději zajděte k veterináři, který  se na ty potvory koukne pořádně zblízka. Kolik přesně stojí rozbor na potvrzení parazitů vám nepovím. Naše zkušenost je následující. Po narození mláďat jsem měla pocit, že se všechna morčata najednou pořád drbou a tak jsem myslela na nejhorší. Pořád jsme baterkou prohlíželi srst a nic jsme nenašli. Nakonec jsme se rozhodli navštívit veterinu. Mladá doktorka byla moc příjemná, dokonce naopak vychválila srst morčete, že je krásná lesklá, ani stopa po strupech nebo lupech, žádná holá místa ani vypadávání chlupů. Je prý vidět že se o ně dobře staráme a k našemu překvapení jsme za prohlídku neplatili ani korunu, prý to nestojí za řeč. Tak vidíte, dokud srst morčete vypadá jak jsem popsala, nemusíte se ničeho bát a veterináře taky ne :-)

Co morčata žerou
Protože jsem přírodomil, nemám ráda umělé potraviny a doplňky a proto jsem jim tu krabici granulí nechala postupně sníst, ale jinak stop. Všechno co potřebují najdou v přirozené stravě, na netu každý píše něco jiného jeden řekne salát hlávkový mňam, druhý zas okurek a salát ne, že nadouvá, proto bych vás spíš odkázala v tomto případě na odbornou literaturu, přece jen by měl mít někdo hlavní slovo v zdravé skladbě potravy.
A teď vám popíšu svoje zkušenosti.
U morčat by mělo být hlavní složkou seno, je to pro ně nejpřirozenější, je zároveň jejich každodenní zábavou a prací vykusovat stébla, jinak se budou nudit.
Morčata jsou zvyklá jíst po menších porcích za to častěji, proto je lépe dát jim třeba jenom kousek jablíčka, než celé jablko nechat hnědé v kleci a čekat kdy je tedy konečně dojí. Mnohdy kombinují suchou stravu s čerstvou, tamhle ohryžou mrkev a k tomu okousají kousek tvrdého chleba nebo pár semínek. Stejně tak je to s jejich mlsáním, když jim dáte hrstičku kukuřice, je to pro ně zajímavější než když dostanou plnou misku, pak je to nebaví a nedojí to.
Každý se bojí nadýmání, já taky. Riziko je to vždycky, nejdůležitější je, aby krmení bylo vždy čerstvé, i půl hodina salátu zabaleného ve fólii v teplé místnosti může udělat své. Ze zkušenosti s králíky si myslím, že se nafouknou jen tehdy pokud dostanou rizikové potraviny (např. zelí) příliš mnoho nebo pokud se v potravě začne vytvářet vyšší teplota natolik, že to tam začne „kvasit“. V sezóně jsem každý den chodila se srpem na trávu a ještě orosenou ji posekala a krmila, dokonce bych řekla že to mají zvířata ještě raději, nebo po čerstvém deštíku. Jde o to, že na trávu nesmí zároveň svítit moc sluníčko a hned po posbírání se musí tráva umístit do krmelce, aby větrala a zvířata ji hned zkonzumovala.
Dáváme morčatům tyto potraviny:
sezónně trávu (jetel, pampeliška, jitrocel)
seno, tvrdý chléb, kukuřice, pšenice, ovesné vločky
různé druhy semínek
mrkev, jablíčko, banán - hodnotné a výživné krmivo plné vlákniny
hlávkový salát, cuketa, kedluben, ředkvička
zkoušela jsem a neuspěla: paprika, rajče, mandarinka, pomeranč, slupka z kiwi
co milují? salátovou okurku - je hodně vodnatá, a na výživu úplně vhodná není, naopak vhodná spíš pro obézní morčata, střídat s mrkví a jinými potravinami
prostě můžete různě zkoušet, kousíček dát ochutnat, když si nějakou tu zeleninu nebo ovoce umyjete pro sebe.

Jak jsme rodili
Jak už jsem se zmínila, s mladými morčaty jsme opravdu nepočítali, ale když už se stalo... Samice je na rozsypání když má na bocích velké boule, když ji chováte, cítíte hodně pohyb. O něco hůř se pohybuje po terénu. Existuje časové rozmezí, ale když nevíte kdy zabřezla, čekáte na mladé jako na překvápko. Co bylo ještě větší překvapení, že Lucinka s Adélou porodily obě úplně zároveň, což je neuvěřitelný, takže ani nevíme kolik která měla morčat, celkem máme 5. Naštěstí u těchto zvířat panuje pořádek takový, že teta kojí mamce apod. Od začátku se starají obě zároveň o všechna. Porod u morčat probíhá spíše v noci nebo v brzkých ranních hodinách stejně jako u králíků. Rozdíl je v tom, že morčata si žádné hnízdo nedělají, jenom takový důlek. Je dobré jim zajistit soukromí, příjemnou suchou podestýlku (já jim na pelety přidala trochu slámy) a nechat je ať si to jinak zařídí podle svého. Není třeba u porodu nějak asistovat, možná pouze v případě pokud by samice měla mláďat hodně, nestačila by je sama dostatečně rychle osušit, můžete jí pomoct, aby nedošlo k podchlazení. Jedna z dalších komplikací, která se může stát je ta, že některé mládě po porodu nevidí. Může to nechtěně způsobit samice při čištění nebo tam může být zánět. Existují také u morčat vrozené oční vady, může se píchnout o stéblo trávy apod. Nejlépe by posoudil situaci veterinář. Pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete hned utíkat s novorozeným morčetem k veterináři, mám pro vás jednu radu:
Co se slepeným nebo přivřeným okem u morčete? Uvařte heřmánkový čaj, nechte vychladnout, namočte do něj vatový tampon a očičko vyčistěte, nesmíte se bát několikrát oko přetírat nebo oko jemně rozhrnout a trochu čaje do něj kápnout.  Pokud je tam nečistota, musí ven a slepence na oku také hned tak nepustí. Je to ale jen moje dobrá zkušenost a je na vás a vaše zodpovědnost jak se rozhodnete zakročit, nejsem odborník. Takto jsem to dělala každý večer a už za týden bylo oko čisté lesklé, krásně otevřené.



Po narození začala morčata hned za pár hodin vrávoravě chodit a dokonce začala velmi brzo okusovat chleba, bylo to srandovní, v porovnání s tím když se narodí člověk, je neuvěřitelné co tyhle  malá morčata hned umí.

Zakončení
Tak už jsem asi svoje znalosti a nápady co vám napsat o morčatech vyčerpala, možná ještě někdy doplním. Jenom bych tady ráda napsala ještě jeden názor ohledně chovu zvířat. Týká se to pohledu lidí na věc. Existuje skupina lidí, kteří jsou přesvědčení, že kdo chová zvířata pro maso je hulvát, nemá cit ke zvířatům. Četla jsem i diskuze o chovu nejen morčat, ale i králíků. Jak někdo prý může chovat králíka v králikárně? Je to taky velice čistotné zvíře, oni ho mají doma jako mazlíka, chudák ten venku v jakých žije podmínkách, to je pomalu týrání, vyhodí mu jednou za měsíc hnůj. To oni ho nutí žít v bobcích a nedůstojně a bla bla bla...
Podle mne je horší sebrat zvířatům duši, přetvářet je podle svých představ, dusit je přílišnou citovou vazbou, barvit jim srst, oblékat jim oblečky, dělat manikúru atd.
Správný chovatel má vždycky ke zvířeti nějaký kladný vztah, je snad nepochopitelné že můžu chovat s láskou zvířata, i když je zabíjím pro maso? Viděla jsem už hodně dokumentů o různých domorodcích, křovácích, jak honí a jsou na stopě několik dní jednomu zvířeti, proto aby domů donesli zásobu jídla pro všechny, zabíjí zvířata s úctou, rituálem, s pohledem z očí do očí, důstojně a s pokorou. Doporučuji všem, podívejte se někdy na to a pochopíte. Každý kdo se stará o zvíře, by je měl nechat prožít svůj díl života kvalitně, i když půjde na maso. Třeba prase ve chlívě nikdy nepoznalo les a ani po něm netouží, stejně jako králík v boudce by neutekl na louku a nezahrabal se do hlíny. Je to jako s lidmi v bytovce, žije se jim tak strašně zle, protože bydlí v malém prostoru a ne v dvoupatrové vile? Nechme zvířata žít podle možností k jejich spokojenosti až do konce jejich dnů. Mimochodem já i těmto hospodářským zvířatům, tedy našim králíkům a slepicím uklízím stejně pravidelně jako morčatům doma, krmím je přirozenou stravou, zásobuji čerstvou vodou. Slepice se zatím bez vitamínových preparátů neozobávaly a králíci zatím nebyli ani nemocní (musím ale říct že jsme je nechali raději očkovat). Tak jest, konec zvonec.







středa 7. listopadu 2012

Morčata

Na konci prázdnin jsme pořídili dvě morčata, samičky, protože mladé jsme nechtěli a samečci se prý někdy mezi sebou perou. (nějakou fotku ještě najdu)
Původně jsme je chtěli dát do prázdné králíkárny, ale děti by vzadu na ně nedosáhly (králíkárna je asi 80cm nad zemí), tak jsme koupili prostornou klec a máme je na chodbě doma. Podestýláme peletkami, kterých máme hodně - na topení. Někdy v půlce listopadu nám začalo být divné, že obě samičky nějak rychle "tloustnou". Nebylo to tím, že je moc krmíme, ale tím, že obě jsou březí a mladé "už kopou". Takže přijdou na svět co nevidět.
S tím jsme nepočítali. Naštěstí si mladé vezme zpět majitel zverimexu, kde jsme obě nastávající maminky koupili.
Narodilo se pět morčat a dnes mají asi deset dní. U morčat jde všechno nezvykle rychle (aspoň dle mého názoru, když to srovnám třeba s kočkou nebo králíkem), třetí den už vesele běhají po kleci a začínají žrát normální krmivo.
Jsou moc pěkná a až nastane čas, tak to bude těžké loučení. Nedá se ale nic dělat, morčecí farmu doma nechceme.



pondělí 22. října 2012

Začínáme se zahradou - novostavba

Tímto článkem začíná série článků sepsaných mojí manželkou, protože poslední dobou si nemůžu najít dost času na psaní a ona by zase chtěla se s vámi podělit o svoje/naše zkušenosti.


Naše zahrada
Napřed bych chtěla popsat naši situaci. Stavěli jsme na pozemku, který je mírně svažitý, bývalý ovocný sad, lemovaný lískami. Pro zahradu je typické, že se zde zachovaly některé druhy lučních rostlin jako např. kakost luční, pampeliška, jetel, pomněnka, rozrazil, kopřiva, orlíček.

Čím začít?
Pokud chcete mít opravdu pěknou zahradu a hlavně přírodní, nestačí povrchní vzhled, ale zaměřit se na to, co je pod povrchem. Já jsem například zjistila, že řemeslníky čisté práci nenaučíš, to byste dřív přišli o nervy. Doporučuji proto, kdo si to může dovolit, najměte si kromě stavebního dozoru i „stavební uklizečku“ nebo se do toho zkrátka musíte vrhnout sami.
Například když nám dělali elektriku, nechyběly pod lískami kromě lahví od piva ani výřezy zdiva. Řemeslníci nám udělali pěknou střechu, ale taky pěkný nepořádek, třeba takové pet lahve v kopřivách se ztratí. Téměř každý řemeslník kouří a tak vaše stavba bude brzo lemována vajgly. A takhle bych mohla pokračovat dál: odpady materiálu jako dřevo, zbytky zdiva, izolace, pěny, různé pytle a obaly, pet lahve, flašky, igelity, fólie, něco přidal i můj manžel, protože neměl prý čas uklízet, naštěstí aspoň sám to pak uznal, že můj včasný úklid se opravdu vyplatil. Jaké bylo moje překvapení, že když jsem začala ten nepořádek uklízet, další řemeslníci už si tak netroufli něco odhodit, bylo by to totiž hned až moc vidět a to se najednou styděli.
Začněte proto hned uklízet, třídit co se dá, např. pet lahve, fólie můžete hodit do kontejneru, obaly od chemikálií nebo např. i od omítek můžete odevzdat do nebezpečného odpadu. Část odpadu budete bohužel muset odvézt na oficiální skládku odpadu.
 

 Na stavbě je odpadu vždycky dost

Jakékoliv horniny (hlína, jíl), písek, štěrk, shromažďujte pokud možno na tříděné hromádky. Ideální je, když je přikryjete, hlína vám jinak velice rychle zaroste a špatně se s ní pak pracuje. Vzniknou vám drny, které jsou na finální úpravy nevhodné. Štěrk vám taky může časem zarůst, třeba svlačcem.
Nezbavujte se zbytečně přírodních materiálů. Dobré taky je, si hned pořídit kompost, kam můžete dávat všelijaké zbytky, které při stavbě vznikají. Třeba když zkácíte stromy, nebo musíte posekat vysokou trávu, zarůstající okolí domu. Kmeny můžete dál použít na vaší zahradě jako různé architektonické prvky, nebo na prolézačky pro děti, zábradlí, tarasy, zpevnění břehů, palisády, a jako poslední možnost, na kterou můžete použít i staré dřevo, je divoký kout. Při budování zahrady jistě najdete koutek, třeba i u pásu okrasných záhonů, kde můžete jen tak na hromádce nechat ležet dřevo. Poslouží různým živočichům, třeba na takové ještěrky se především rády dívají děti.
Je to někdy tvrdá práce a hlavně časově náročná, ale co vám za to bude odměnou? Hlavně dobrý pocit z toho, že ať kamkoliv zarejete rýčem nebo bagrem při dalších finálních úpravách, nemusíte se bát že narazíte na odpadky obalené hlínou, nehodící se kusy betonu (mimochodem i kusy betonu mohou sloužit jako kamení na nějakou skalku, stačí je pak zasypat samotným kamením, štěrkem nebo prosívkou). Na zeleninovém záhonu na vás nevyčouhne polorozpadlá fólie atd. 


 Vykopat starý pařez dá hodně práce

Když stojí hrubá stavba, je nejvyšší čas formovat reliéf vaší zahrady. My jsme si nemohli moc vybírat, jak už jsem uvedla terén je svažitý, tím pádem vás to částečně omezuje. Nejvíce svažitý terén dělá problémy hlavně co se týká přístupu k domu, jak nejlépe vyřešit příjezd atd. Různé hlavy, různé názory, hlavně myslete předem na nepřízeň počasí, abyste se špatným rozhodnutím nedostali do situace, kdy budete neustále solit a solit (naše děti už skoro neznají zasněženou ves, plnou usáňkovaných cest) a nebo raději celou zimu nebudete moc chodit ven. Na druhou stranu jsem zjistila, že jsem vlastně za takovýto terén ráda. Dává vám určitou originalitu, rozmanitost, možnost různě zahradu formovat a umožňuje vetší rozmanitost.
Proto nejprve si představte terén, ne tamhle chci kytku a tenhle keřík se mi líbí. Pokud máte děti, ty spíš ocení všelijaká zákoutí, kopečky, než rovnou zahradu podle pravítka, na něm skluzavku s prolízačkami a pak se stejně nudí. Udělat nějakou tu mezičku, nebo vyvýšený záhon třeba s květinami, můžete udělat právě ze zbytků hromad hlíny, písku apod.


Prales všude okolo

Nově upravený terén zasejte vhodnou trávou nebo semínkami různých rostlin, holá hlína podléhá rychleji erozi a navíc se vám na zahradě rozrostou poměrně rychle nechtěné byliny a trávy, rostliny častokrát vysoké i 150cm. Vím to ze svých zkušeností, udělali jsme základní terénní úpravy okolo domu, pak se manžel vrhl na dodělávání omítek a dalších nezbytností a zahrada mezitím neuvěřitelně zarostla, pořád že tu trávu poseká a za chvíli přes ni nebylo vidět. Jistě první věc, která mě napadla bylo koupit postřik na plevel, jak je nám to všude předkládáno, ale příčilo se mi to. Jsem přirodomil a takovýto postup se mi zdál drastický, takže jsem nad tím přemýšlela a došla k názoru, že to zkusím vyřešit ručně. Musím tady popsat kolik mi to dalo práce, všechnu tu vysokou trávu vytrhat, okopat hlínu, vykopat kořínky, povrch znovu uhladit. Často jsem byla nucená dělat i s mokrou trávou a hlínou, všechno se lepilo, byla sem ukoptěná, obalená hlínou a nešťastná z toho, co sem si to vymyslela. Měla sem pocit, že tohle nemůže fungovat, že to nemá smysl. Ale možná to vyplývá z mé povahy, když mě něco chytne, tak nepustím a jen tak se nevzdám. Trpělivě jsem pokračovala metr čtvereční po metru. Nakonec sem vzalado ruk lopatu a navážela kolečkama pěknou sypkou hlínu z hromady a v tenké vrstvě rozhrnovala. Do této tenké vrstvy jsem zasela travní semínko, lehce zahrnovala hráběmi a pak udusala. Pečlivě zalévala, aby semínka nezaschla a nezbývalo než čekat. Výsledek se dostavil, semínka vzešla a namísto původního „šáší“ zde dnes roste opět luční tráva. Zkráceně řečeno, pokud pozemek zbavíte (vyplejete ručně) nechtěných rostlin a hned poté zasejete jiným vhodným druhem, ten se při dostatečně vhodných podmínkách rozroste a přirozeně vytlačí původní druh. Tak vidíte, jde to i bez chemie, ale za cenu dřiny a potu. Vadí vám to? Mě ne, stojí to za ten pocit, že dělám něco pro svou zem pod nohama. Ještě se nám nepodařilo zahradní flóře dát původní tvář. Takové rostliny jako je právě kopretina a další plané rostlinky totiž těžko seženete někde v obchodě. Nezbývá teda, než se vydat do okolních luk a polí, s ohledem ale na šetrnost k přírodě, vezmu si jenom to co si můžu vzít  a co je nezbytně potřebné. Další možností jsou specializované firmy, tam ale dáte za kvalitní luční směs i tisíce.
Ale abych tady ze sebe nedělala chytrou, všechno má své mouchy, některé druhy rostlin jsou dost úporné a nezbavíte se jich ani tímto zasetím. Nám tady na jednom místě zůstal podběl, dokonce i na něj existuje postřik, přitom to je taková zdravá bylinka. V místech ve kterých je máme, vypadají lupeny listů náhodou celkem hezky a zjara když vykvetou, není to snad hezké? Ještě teď cítím tu vůni sušených květů a čaje, když jsem byla malá, a moje babička vařila čaj. A máte vidět jak chutnají lupeny listů našim králíkům. Všechno je věc názoru a vkusu, jenom prosím nenechte se ovlivňovat umělým vkusem zahrad z katalogů, takových výsledků dosáhnete jedině pomocí zahradního architekta, chemie, umělých materiálů (jako netkaná textilie) a dokonale šlechtěných rostlin. Dejte si tu práci a hledejte inspiraci při procházkách v přírodě. Můžete pak mít kus přírody přímo za vašimi dveřmi.

pondělí 3. září 2012

Konec prázdnin

Prázdniny jsou fuč. Vůbec nic jsem sem nenapsal, ale ono se téměř nic nestalo. Prostě nebylo o čem psát, takže jako obvykle pár fotek pro potěšení oka. Např. jedna pěkná, chlupatá, téměř bílá housenka.



A pár kytiček. Dobromysl, chryzantéma a ostálka.




úterý 3. července 2012

Jahody, rajčata, bylinky a jedna ještěrka

Nad kamennou zídku jsem přesadil pár jahod, které jsem našel na zahradě. Rostou tam co pamatuji. Jestli jsou to lesní nebo nějaké zplanělé zahradní netuším, ale jsou malé a dobré.
A začínají kvést první rajčata.

 

Kvetou nám taky nějaké bylinky. Měsíček, něco na skalce, a letos vykvetla jedna violka. Jak se tam vazala netuším.
 




Nakonec jedna ztuhlá ještěrka, kterou našla manželka mezi cihlama, když je přerovnávala. Měli jsme strach jestli je v pořádku, ale jak se v dlani rozehřála, už byla fuč. Děti si ji prohlédly na poslední chvíli.


čtvrtek 7. června 2012

Králíčci, můra a měsíc

Poslední dobou nějak nestíhám. Je toho tolik, že když pak sednu k notebooku, tak nevím o čem psát dřív.
Máme malé králíčky. Fotka je z doby, když jim bylo asi 7 nebo 10 dní. Teď mají asi 3 týdny.


Taky jsem potkal jednu noční můru, jak se jmenuje nevím, nepředstavila se.


A svítil krásný měsíc.


Pokračování zase příště.

pátek 4. května 2012

Rehek, kuna a dřepčík

A pro dnešek poslední příspěvek. V budce na smrku před domem se zabydleli rehci, konkrétně rehek zahradní.

 Rehek zahradní (sameček)

 Rehek Zahradní (samička)

U balíků slámy jsem našel kunu. Už tam ležela asi dost dlouho, posuďte sami.

 
A taky jsem potkal jednoho broučka. Zjistil jsem že to je drabčík zdobený.


Co zrovna kvete nebo bude kvést

Na zahradě teď kvete plno bylinek. Když jsem se snažil všechny druhy spočítat, i zrovna nekvetoucí, došel jsem k číslu přibližně 24.

 Jaterník

 Lecha jarní

 Orlíček

 Orsej

 Popenec obecný

Na závěr jedna fotka na které nevím co je a ani jsem to nenašel. Pokud víte, tak napište.
 

Přístřešek

Poslední dobou to tady dost zanedbávám. Pokusím se to odčinit. Konečně jsem dodělal přístřešek nad vchodem. I když i tohle tvrzení není úplně pravda, protože ještě chybí zábradlí a okapy, ale jinak je to funkční, neprší na dveře, a to je hlavní.


Klempířský a pokrývačský mistr ze mne asi nebude, ale drží to, funguje to a líbí se to. A to mi stačí.

úterý 27. března 2012

Letem světem

Tentokrát jen v rychlosti. Udělali jsme malé zábradlí nad zídkou, aby se měly děti o co zabrzdit.


A pod střechou se nám usídlil malý netopýr. Jak je tam dlouho netuším. Ani jsem si zatím nevšiml, jestli na noc létá pryč nebo pořád spí.


Kuna se v kurníku zatím neobjevila, snad bude klid.

Králíci

Loni jsem tady psal, že máme králíka, samici. Nechali jsme ji naočkovat a poohlíželi se po vhodném samci. Jaro je tady a je nejvyšší čas na mladé. Shodou okolností byla v blízkém Jevíčku každoroční jarní prodejní výstava králíků. Vyrazili jsme tedy do Jevíčka, obešli obchody a pak se vydali na výstavu. Zjistili jsme, že jdeme téměř pozdě, min. 80% králíků už bylo prodaných. No nic, vybrali jsem nakonec jednoho pěkného samce a těšili se na malé králíčky.


Když jsem měl už téměř hotovou králíkárnu pro budoucí malé, dali jsme ty dva k sobě. A teď to nastalo. Ale ne to, co si myslíte. Nastala mela, chlupy všude ... ta loňská samice je SAMEC!
Teď se asi smějete, až z toho brečíte. Vůbec se vám nedivím. Nezbývá než zkusit jednoho samce vyměnit za samici. Už hledám nějakého blízkého chovatele.

pátek 16. března 2012

Jaro

Hodně dlouho jsem zde nic nenapsal, ale ono ani nebylo o čem. Venku mrzlo až praštělo, takže jsem se bavil plánováním prací na jaro. A vypadá to že práce bude až až.

Nedávno, při jedné procházce, jsem narazil v zámeckém parku na pěkné vykotlané kmeny. Probíhá totiž u nás rekonstrukce (nevím jestli je to to správné slovo) parku. Staré a nevyhovující stromy a keře se kácí a (doufám) budou vysazeny nové.
Jeden kousek kmene jsem si (se svolením) vzal a vydlabal z něho dvě budky pro ptáky. Až budou hotové, tak sem dám fotky.
Taky jsem opravil starší budku (popis tady: budka ) protože na podzim spadla ze stromu. Nechtěl jsem do stromu zatloukat hřebíky, tak jsem ji přivázal drátem, ale koroze je potvora a pak asi víc foukalo ...a bác.


Začal jsem rozšiřovat záhon. Když už zeleninu, tak ať to stojí za to. Inspiroval jsem se vyvýšenými záhony Seppa Holzera, tak jsem zvědavý jak to nakonec dopadne.

Co se týká zvířectva, tak kromě největších mrazů snáší slepice téměř každý den. Zjistili jsme že nám ale začala chodit na vajíčka kuna. Manželka ji jednou načapala přímo v kurníku. Naštěstí si slepic zatím nevšímá a i s vajíčkama si teď dala pauzu.
Králíka (samici) jsme nechali naočkovat a chceme si pořídit samce. Zrovna teď v sobotu bude prodejní výstava v Jevíčku (asi 4km od nás) tak si tam nějakého vybereme.

Jako obvykle začnou i nějaké stavební práce. Dodělám konečně přístřešek nad vchodem a plot od silnice. Ten plot asi "hoří" nejvíc, protože jedni skoro-sousedi venčí svého vlčáka k nám na zahradu. Teda on se venčí sám, oni ho jen pustí na ulici. Někteří lidi by zasloužili útrpné právo jak za středověku.

A dnes už to stačí, zase něco příště.

pátek 27. ledna 2012

Semínka bylin

Při jednom výšlapu v půli prosince jsem nasbíral všechny možné semínka, co jsem našel na lukách a u cest za městem. Některé znám, třeba řebříček, vratič, pupalka, orlíček, kuklík, čekanka, divizna, řepík, štětka, ale mnohé neznám. Problém je taky, že v prosinci už jsou byliny dávno suché, některé i bez listů, takže se těžko hledá co je to zač.


Zkouším to vyřešit tak, že pár semínek zaseju do misky s hlínou a uvidím co vyroste.


Určitě se ptáte proč to dělám. Mnoho bylin krásně kvete, pochutnají si na nich včely, čmeláci a motýli nebo jsou léčivé. Takže proč si nezkrášlit svou zahradu u domu?

čtvrtek 26. ledna 2012

Nový rok

Vítám vás všechny v novém roce. Poslední dobou sem toho moc nepíši, ale ono ani není co. Navíc letošní zima je taková divná, sice nespálím tolik peletek, ale děti se nemají kde bobovat, všude bláto, sníh nikde.


Při jedné procházce jsem zahlédl moc pěkné slepičky.


Jsou docela malé a zatím jsem nenašel co je to za plemeno. Možná ale jsou nějaké zkřížené.
Kdyby někdo z vás věděl co jsou zač, tak napište do komentářů.