Jak jsem vařil povidla

Tento příspěvek není zrovna aktuální, ale mám teď dost času na psaní a tak se s vámi podělím o tuto legraci. Pokud vás zajímá nějaká teorie, tak použijte Wikipedii nebo google.
Už ani nevím jak jsem přišel na nápad uvařit povidla, nebo povidlí, jak kdo chce. Možná pohled na letošní obsypané kadlátky (každý ať si to nazývá jak chce, u nás jsou to prostě kadlátky, popř. dorance, pokud nejdou od pecky). Protože jsem věděl, že jde vařit povidlí i bez míchání, začal jsem nejdřív pátrat po receptu, jak na to. Poradil mi opět google a sehnal jsem i pár zkušeností od kolegů z práce. Fígl spočívá v použití octa, který zabrání připálení, ale nesmí se po celou dobu vaření do povidlí šáhnout. Taky jsem zjistil, že jistý pán po svém "pokusu" musel povidlí vyhodit i s kastrolem, což ve mě vzbudilo jisté pochybnosti.
Jednoho dne při pouštění draka jsem s dcerou zašel kousek dál přes pole. V místech bývalé polní cesty tam roste hodně kadlátek a byly úplně obsypané. Na své zahradě totiž ještě žádné kadlátky nemám, ale určitě nějaké zasadím. Stromy rostoucí divoce v polích jsou hodně nejistý zdroj, musím totiž předběhnout "pijáky s bečkama". Natrhali jsme kolem pěti kilo a šli domů. Podle receptu jsem kadlátky opláchl, odpeckoval, nasypal do hrnce, přilil trochu octa, malinko cukru a nechal odpočívat do druhého dne. Octa jsem dal asi deci na tři kila. Každý recept uvádí jiný poměr (třeba 180ml na 5kg), asi na tom tak moc nezáleží.
Druhý den jsem kadlátky podle receptu chvilku povařil na plno (tak 5 min.), a pak stáhl, aby to jen tak trochu bublalo a nechat tak dlouho až povidlí zhoustne. Pak se může ještě rozmixovat, třeba tyčovým mixerem, a rovnou dávat do sklenic. Problém je s tím, jak odhadnout dobu po kterou to nechat houstnout. Do hrnce se totiž nesmí ničím sahat (jinak se to začne připalovat) a jak jinak zjistit, jestli je to už akorát. Já jsem to nechal skoro tři hodiny a každou asi půhodinku jsem se snažil odhadnout jestli už to je. Když jsem podle vůně usoudil, že by to mohlo být hotové, vzal jsem lžičku a ... a zjistil, že na dně je už pěkný škraloup. Povidlí nahoře bylo husté akorát, ale dole pěkně připálené. Horní část se dala sníst, ale do sklenic to ani nestálo za to dávat. Hrnec jsem druhý den drhl celé dopoledne a nakonec jsem to oškrabal. Sice to na dně je poznat, ale hrnec byl čistý a použitelný.
Kde se stala chyba? Málo octa nebo jsem to nechal "probublávat" moc dlouho nebo to chtělo ještě víc ztlumit? Jedině to zkusit ještě jednou, třeba se to povede.
Takže jem šel zase natrhat kadlátky. Zjistil jsem že to bude poslední pokus, protože mezitím to už někdo otrhal do beček. Ale kolem pěti kilo jsem ještě natrhal. Úplně stejně jsem to odpeckoval, přidal ocet a cukr a nechal uležet. Druhý den jsem vařil, ale s tím rozdílem, že jsem to nechal probublávat ještě míň. Před tím jsem to měl na stupni tři (maximum na knoflíku je deset), teď jsem to dal na dvě nebo trochu míň, a nechal zase asi tři hodiny. Pak sem to už nevydržel (co když to bude zase spáleny?) a zamíchal to. Nebylo to ještě tak husté jak jsem si představoval, ale už jsem to nemohl nechat jen tak. Asi půl hodiny jsem to ještě míchal, pak rozmixoval a dal do sklenic. Povidlí není tak husté jak bych si představoval, ale je dobré.
Takže máme šest sklenic. Teda teď už jich není šest.
Příští rok, pokud bude aspoň trochu úroda, udělám zase povidlí, už jsem začal syslit sklenice.

Zahrada a permakultura

Slovo permakultura zní trochu exoticky a ani na internetu toho moc nenajde (myslím české weby). Případné zájemce odkazuji na google. Nebudu zde popisovat co to je (použijte google nebo wikipedii), ani proč nejsem proti GMO (to můžeme rozebírat v diskuzi dole). Chci popsat moje představy permakultury v našich možnostech a možnostech naší zahrady, popř. našeho pozemku, protože to ještě moc jako zahrada nevypadá.
Naše zahrada má asi 300m2. Nepočítám do ní 3 metry široký pruh za domem, kde je cestička u domu, malá zídka, pruh trávy a sousedova zídka s plotem a "větrolamem", ani 5 metrů široký pruh na boku, ze kterého bude hlavně „dětské hřiště“ a ani terasy před domem. Zbytek je tráva, bláto a ryngle s třešní. To jsou jedinné stromy, které přežily stavbu. Třešeň je malá a nemáme v plánu s ní cokoli dělat. Ryngle je docela velká, hlavně vysoká, a letos měla úrodu celkem tři ryngle. Pokud se to nezlepší, tak půjde asi pryč. Má na kmeni pár drobných prasklin v kůře, což se někdy stane, když brzo na jaře svítí slunce a je ještě zima. Aby to příští rok nebylo ještě horší, tak natřu kmen vápnem nebo ovážu rohoží z rákosí. Použiji asi rákos, ten roste u kdejakého rybníčku nebo mokřadu a kvůli dvou kmenům nebudu kupovat celý pytel vápna.
Na záhonky letos nezbyl čas. Celá zahrada při stavebních pracech značně zpustla, tu rostly kopřivy, tu byla hromádka písku, tu zase koleje od tatry když dovezla onen písek, atd. Zalíbili se mi netradiční záhonky tvaru klíčové dírky (popis např. zde). Musím ještě vyřešit čím záhon ohradím, aby mohl být vyvýšený nad okolním terénem. Měl bych po ruce dřevo, ale to za dva, tři roky shnije a budu to řešit znovu. Někde jsem viděl použité pražce, ale ty neseženu a taky nikdo neví čím vším jsou napuštěny a co to udělá na zahrádce. Nejlepší bude udělat malou kamenou zídku. Ta se dá prinejhorším i rozebrat a záhon přemístit nebo upravit tvar.

Netradiční tvar záhonu

Záhonek nebude moc velký, abych zevnitř "klíčové dírky" dosáhl do poloviny a "z venku" zase do druhé poloviny. Zeleninu rozmístím trochu chaoticky, žádné "tady jen rajčata a tady jen zelí", jen musím zachovat určité kombinace, některé jsou užitečné, některé ne. Třeba česnek může být dohromady s bramborama, mrkví, jahodama, atd., ale nebude se mít rád se zelím, hrachem nebo kedlubnou. Nebudu zde podrobně popisovat jakou zeleninu se kterou chci zkombinovat, napíšu jen seznam, co bych chtěl zkusit: salát, kadeřávek, mangold, brokolice, dýně hokkaido, růžičková kapusta, mrkev, libeček, petržel, celer, kapusta, kozlíček polníček, kopr, cibule a ředkvička. Uvidím co všechno nakonec vyjde.
K tomu bych rád přidal ještě nějaké bylinky a koření.
Se zahradou souvisí i různé věci kolem. Například co s posečenou trávou? Dá se dat na kompost, ale je i další možnost, a to králíci. Sice budu muset část trávy usušit a někde uskladnit na zimu, ale zase bude zdroj kvalitního masa. Nebo hrozba slimáků, kteří sežerou na co přijdou. Nejlepší řešení vidím v indických běžcích, což je druh kačen. Přečíst si o nich můžete např. na webu pana Procházky. Hrozně se mi líbí jejich "tučňákovský" vzhled. Nemáme sice velkou zahradu, ale i tak si myslím, že při menším počtu (třeba 3) by to šlo. Navíc snáší vajíčka.
Vrátím se ale ještě k zahradě jako celku. Stále nemůžu vymyslet nějakou celkovou koncepci. Na profesionální navrh od architekta momentálně nemám a když vidím "moderní návrhy" zahrad, tak ani nechci, protože s hezkou zahradou to nemá nic společného. Kdyby někdo z čtenářů byl ochoten třeba jen trochu poradit, tak budu moc vděčný.

ČOV, budky

Došel mi protokol ze čtvrtého rozboru vzorku z čističky. Výsledek je opět v pořádku (CHSK: 76mg/l, BSK: 38,6mg/l, NL: 20mg/l) což mne těší. Teď ještě zjistit kolik vzorků bude stačit v dalších rocích.

Už mám naplánovanou další činnost na zimu. Budu stavět budky pro ptáky. Už jsem dvě budky měl během stavby, ale už jsou nepoužitelné, tak udělám nové. Kolik, to ještě nevím.
Taky jsem zjistil, že existují budky pro netopýry. Protože v létě jsem viděl za soumraku lítat netopýry kolem domu, tak zkusím udělat i jednu pro ně.

Malá skalka

Jak jste se dočetli už dřív nebo jste si všimli z fotek, tak před domem máme svah, který jsme rozdělili do teras. Úplně u plotu roste smrk, dnes už hodně velký. Právě ten smrk pomyslně dělí svah na dvě části a i budoucí plot a hlavně zídku pod plotem budeme muset taky rozdělit, protože bysme mohli smrku překopat kořeny. Proto jsme se rozhodli i svah nad smrkem nějak oživit, aby všude nebyla jen tráva. Přiznám se, že jsem pořád nějak nechápal jak si to pod smrkem manželka představuje a dělalo to problémy i během realizace. Výsledek vidíte zde.


Už při výsevu trávy jsme vynechali kus na budoucí skalku. Na hlínu jsme položili netkanou textilii, zasadili skalník, který nám přenechala babička, a obrovnali kameny. To nebylo vůbec jednoduché, protože svah je docela příkrý. Na folii jsme rozmístili pár větších kamenů a zbytek dorovnali menšími. Zatím všechny kameny drží na svém místě. Celé jsme to pak ještě trochu posypali mulčovací kůrou. Jestli celá práce nebyla zbytečná se uvidí na jaře; jestli nebudou kameny sesypané dole u kmene nebo neuschne skalník.

Podzim

Babí léto je pryč a málem přišla místo podzimu rovnou zima. Venku toho asi už moc neudělám. Začal jsem dělat základy pod přístřešek ke vchodu. To musím dodělat, protože příchod k domu je rozkopaný a ve sněhu by se přes to špatně "skákalo". Začal jsem i s kouskem zídky pod plot, ale tam je ještě natažené původní pletivo a do jara by to vydrželo.
Třetí rozbor z ČOV dopadl dobře. CHSK: 119mg/l, BSK: 47mg/l, NL: 27mg/l.Ještě aby to vyšlo i v prosinci a bude dál stačit 1x až 2x do roka.
Chystám nějaký článek o zahradě, záhoncích, ovoci a zelenině a všem okolo toho. Bude to spíš taková úvaha do příštího roku, protože letos jsme stihli s manželkou (některé věci jsou hlavně její práce) upravit terasu za domem a vysít tam trávu, terasu nebo terasy před domem, taky včetně trávy, sem tam něco na zbytku zahrady, ale žádné záhonky, žádné stromky ani keře, atd.

Terasy

Na počátku to vůbec nevypadalo, že budeme muset nějak řešit svah před domem. Posuďte sami, jaký je to rozdíl před a po.

Zahrada před stavbou a nyní

Už v průběhu stavby jsme začali řešit co s tím. Postupně vznikly dvě terasy a ubral se kus svahu na případné stání auta, atd., protože nahoru by se auto nedostalo. Nyní vzniklo ještě dalších pár teras v největším svahu, vypadá to jak velké schodiště.

Terasy

Nyní bylo třeba vyřešit plot. Úpravou svahu se nahrnula nějaká hlína úplně k plotu, díky likvidaci lískových keřů se "zlikvidovali" i dva sloupky z plotu, a taky samotné pletivo už dosluhuje. Rozhodli jsme se pro kamennou zídku, asi 50cm vysokou, na kterou přijde teprve plot.
Koupil jsem štěrk a prosívku na beton a netříděný kámen na zídku. S tím je nějvětší práce, některé kameny jsou akorát, ale některé jsou hodně velké a musím je rozbít palicí.
Zídku budu muset v jednom místě přerušit, protože (jak vidíte z fotky) jí zavazí smrk. Abych mu neporušil kořeny, bude kolem smrku z obou stran zídka asi nahrazena živým plotem. Jak to celé dopadne uvidíte sami někdy příště.

Kamení a štěrk

Stromy

Na počátku, ještě před stavbou, bylo kolem plotu hodně stromů. Některé kdysi někdo zasadil, jiné byly nálety, které nikdo neodstranil. Ty úmyslně zasazené byly většinou lísky, které tvořily hradbu u plotu mezi zahradou a silnicí. Dlouhé roky to byla spíš výhoda. Pak jsem ale v nich musel udělat mezeru, aby se vůbec dostal bagr na zahradu kvůli výkopu základů. Zbytek nakonec taky musel pryč. Zůstaly po nich pouze dva keře, které jsem hodně ořezal a budou tvořit vysoký živý plot.
Mnoho dalších stromečků a keříků byly nálety. Některé hodně let staré. Celou dobu stavění jsem se jimi nijak nezabýval, pokud něčemu nepřekážely, ale teď na ně přišla řada.
V jednom rohu byl kaštan, který se už dost nakláněl přes plot k sousedům. Nejdřív jsem ho zkácel, ale nakonec musel pryč i pařez. Docela to šlo, protože, jak jsem zjistil, rostl na místě starého, už dávno ztrouchnivělého, pařezu. I tak ale vznikl pěkný kráter.

Díra po pařezu kaštanu

Druhý strom byl jasan. Rostl hned u zídky, kterou mají sousedi pod plotem. Vůbec se mi nechtělo s ním něco dělat, protože mi bylo jasné, že kořeny prorůstají zídkou, která sama o sobě tak tak držela pohromadě. Nakonec ale taky musel pryč. A byla s ním mnohem větší práce. Dopadlo to tak, že nejspodnější část pařezu zůstala v zemi. Pokud časem opět porostou nějaké větvičky, nezbude nic jiného něž je likvidovat ručně.

Díra po pařezu kaštanu

Ostatní stromky a keře byly malé, některé jen jeden proutek. I tak ale nějaké kořínky určitě zůstaly v zemi a příští rok opět vyraší.

Ptáci a šneci

Dnes něco málo z přírody. Na jaře si v dutině mezi železnými nosníky udělala hnízdo sýkora koňadra. Všiml jsem si toho až když jsem pátral po tom, odkud to pořád pípá. Bylo to pípání mláďat při příletu některého z rodičů. V současné době je hnízdo prázdné, zřejmě mladé sýkorky už vylétly z hnízda.

Sýkorky při krmení

Loni jsem zde psal o hnízdě rehka domácího na trámu pod střechou. Letos jsem zjistil, že si našli cestu pod střechou a udělali si hnízdo mezi trámama na půdě. Z nějakého důvodu jim ale hnízdo napůl odpadlo a mladí rehci to nepřežili. Když jsem to zjistil, tak už měli hnízdo zase opravené a seděli na další snůšce vajíček.

Hnízdo rehka

Nakonec ještě hlemýžď zahradní. Před stavbou jich na zahradě bylo hodně. V průběhu stavby a teréních úprav kolem jich ubylo natolik, že loni jsem našel asi jen tři. Letos je to lepší, napočítal jsem sedm.

Srážka dvou hlemýžďů :-) nebo to souvisí s jejich rozmnožováním?

Zídka

Protože celá zahrada je mírně svažitá k severu, vznikla z jižní a částečně východní strany domu během stavby malá terasa, široká asi dva metry (z druhé strany je sousedův plot, ale to je kapitola sama pro sebe). Postupně zarostla kopřivama a vlaštovičníkem, takže jsem chtěl celý pruh zrýt a srovnat. Už na začátku jsem ale zjistil, že to nepůjde, protože strana u domu se hodně drolí a sesouvá. Musel jsem se teda pustit do zídky, kterou jsem sice plánoval, ale ne zrovna teď. Měl jsem na zahradě hromadu kamení, opuky, která už kdysi dávno sloužila jako zídka. Jsem teprve v počátku a jestli to přežije zimu nebo budu muset zídku příští rok rozebrat a znovu postavit, se teprve uvidí.

Počátek stavby

Příště...

Příště vám tady dokončím povídání o hlíně, to už snad zahrada nabude kýžených tvarů a rozměrů. A taky se pokusím nastínit naše permakulturní představy o zahradě.

Čistička, první rozbor vody

První rok mám nařízeny čtyři rozbory odpadní vody z čističky. Na místní vodárny jsem zaslal objednávku a domluvil se s nimi, že odběr vzorku si provedu sám. Asi v půlce března jsem sehnal 2l PET láhev (sehnat u nás doma PET láhve je problém, protože kvalitní voda teče z kohoutku a ochucené minerálky, apod. kupujeme jen výjimečně) a pomocí sklenice na provázku ji postupně naplnil. Vzorek jsem odebíral z trubky, která je umístěná těsně před zasakováním a kam teče voda z pískového filtru. Asi za týden mi přišel protokol s výsledkem.

• BSK 31,5 mg/l
• CHSK 83 mg/l
• NL 20 mg/l

Ještě povolené průměrné a max. hodnoty:

• BSK 28 a 50 mg/l
• CHSK 56 a 120 mg/l
• NL 20 a 50 mg/l

Z toho vyplývá že jsem "prošel". Uvidíme jak dopadne další rozbor, který by měl proběhnout někdy v červnu, ikdyž přesné datumy nemám dány.
Pokud bude po roce všechno v pořádku tak budu moci dělat jen dva rozbory ročně.

Hlína na zahradě

Konečně jsme se dočkali jara. Na zahradě je práce až nad hlavu, a tak jsem netrpělivě čekal až půda trochu vyschne, abych s ní mohl pracovat. Házet lopatou bláto moc nejde, hlavně když to z ní nechce ani spadnout.
Nejdřív popíši stav po zimě. Při dřívějších úpravách kolem domu zůstala hromada hlíny na východní straně. Při zakopávání čističky a výkopu zasakování se vytvořila další hromada. Částečně to bylo tím, že před domem je svah a málo místa a bagrista se tam sotva otočil.

Navozená hlína (5 tater)

První hromada

Druhá hromada

Na fotkách vidíte stav na podzim 2008. Část hlíny bagrista upravil před vchodem, ale bylo potřeba zpracovat i zbytek, protože jsme už plánovali nastěhování a museli jsme vyřešit příchod k domu.

Částečně rozhrnutá hlína z instalace ČOV

Nakonec jsem sehnal bagr. Navozená hlína tak tak stačila na vytvarování dvou teras před domem.
Teď na jaře jsem, už ručně, začal zpracovávat původní hromádky, protože se k nim bagr na podzim nedostal (9 tun jedoucí přes zakopanou čističku by nemuselo dopadnout dobře). První hromada posloužila na dotvarování terasy před kuchyní. Druhou, větší, rozvážím a hrabu po zbytku teras, protože navozená hlína je dost jílovitá.

Odvezená první hromada

Rozhrnutá první hromada

Jen co to všechno dodělám, přijde na řadu zatravnění, což musím stihnout dřív než začne všechno zarůstat plevelem a bodláčím.

Alternativní peletky

Protože jsem loni neodhadl množství peletek, musel jsem v únoru koupit další. Zvolil jsem alternativní peletky. Koupil jsem 1,2 tuny, v pytlech po 30kg. Chvíli trvalo než jsem zjistil, jak nastavit regulaci hořáku, aby to jakž takž hořelo. Rozdíl oproti dřevěným peletkách je dost velký. Popela je o něco víc, to by ani nevadilo, ale většina peletek po shoření zůstane v původním tvaru, jen je asi čtvrtinová. To způsobí, že popela je objemově mnohem víc než u dřevěných peletek a musím ho vynášet denně, jinak se nevejde do popelníku. Dřív stačilo i 1x za týden. Taky jsem postupně objevoval v pytlích další věci, ze kterých jsou peletky zřejmě lisovány. Např. kukuřice, hrách, mák, různé kousky dřevěných třísek, atd. Peletky taky hoří pomaleji než dřevěné, což je možná způsobeno i jejich velikostí (mají průměr 10mm). Pomalost hoření způsobuje, že se peletky v hořáku někdy hromadí a čidlo plamene, které je vzadu v hořáku, pak špatně "vidí" na plamen a regulátor si "myslí" že vyhasíná, přisype další peletky, atd. Zatím to celkem úspěšně řeším mícháním s dřevěnými peletkami, jichž mám ještě pár pytlů. Stačí poměr přibližně 1:4 ve prospěch alternativních.

Co je v pytlích: 1-dřevěné třísky, 2-hrách, 3-kukuřice, 4-celá zrníčka kukuřice v peletce, 5-asi hrášek v peletce, 6-kousky makovic, 7-asi stonky máku, 8-úplně černá peletka

Popel z alternativních peletek

Okap

Když jsme rozmýšleli jaký okap dát na střechu, nakonec jsme zvolili Bramac StabiCor. Když se v zimě oteplilo a sníh na střeše začal tát, zjistili jsme, že na některých místech z okapu kape voda. Bylo to asi na třech místech, zrovna ve spoji. Vzal jsem žebřík a zjistil, že spoje byly shora utěsněny silikonem, který ale zimu asi nepřežil a v některých spojích to trochu kape.
Vyřeším to zřejmě tak, že spoje zevnitř utěsním střešním tmelem.

Protíkající okap

Zkolaudováno

Ve středu jsem byl na stavebním úřadě pro kolaudační rozhodnutí. Současně jsem dostal přiděleno číslo popisné, takže už můžu zajít na katastrální úřad nechat zapsat zkolaudovaný domek.

Kolaudační rozhodnutí

Digestoř a vlhkost

Po nastěhování jsme našli pár míst, kde dochází ke kondenzaci vlhkosti. Jednou z nich je roh u vývodu od digetoře. Začala vlhnout omítka na dvou místech a srážet se na spodní straně krytu vývodu. Na obrázku jsem místa označil modrými tečkami. Z digestoře je odvod řešen hliníkovou flexi hadicí, která vede otvorem ve stropě (úplně v rohu) nahoru a tam necelý metr nad stropem přes zeď ven. Poslední část přes zeď jsem vyspádoval tak, aby zkondenzovaná vlhkost vytékala ven.
Vlhkost v kuchyni se drží kolem 50 až 60%, takže přílišným množstvím vodní páry ve vzduchu to není. Příčina zřejmě je ta, že venkovní teploty se nyní stále drží kolem -5, v noci kolem -10 a asi dva dny bylo kolem -17. Chladný vzduch "teče" trubkou dovnitř a zastaví se až o klapku v digestoři. Ve spodní části krytu se ho hliníková hadice dotýká, což způsobuje ony zkondenzované kapky vody. Dále chlad od trubky napomáhá kondenzaci v omítce a díky krytu nedochází k odvětrání a vysychání.

Vlhká omítka u digestoře

Zatím jsem zaizoloval hliníkovou hadici nad stropem, na venkovní vývod jsem udělal provizorní klapku, aby studený vzduch "netekl" dovnitř a oddělal jsem plechový kryt.
Omítka v rohu už docela vyschla, ale přetrvávají problémy se studeným vzduchem z venku. Klapka totiž dost netěsní a studený vzduch se dostává přes ni. Zkusím klapku přitáhnout nějakou pružinou nebo gumičkou. Tepelná izolace trubky nad stropem má k dokonalosti taky daleko, což by spravilo trochu vaty.
S dalšími problémy, popř. jejich řešením, se zde s vámi zase podělím příště.

Kolaudace

Dovolujeme si vám oznámit, že v pátek 16.1. proběhne kolaudace.