Napřed bych chtěla popsat naši situaci. Stavěli jsme na pozemku, který je mírně svažitý, bývalý ovocný sad, lemovaný lískami. Pro zahradu je typické, že se zde zachovaly některé druhy lučních rostlin jako např. kakost luční, pampeliška, jetel, pomněnka, rozrazil, kopřiva, orlíček.
Čím začít?
Pokud chcete mít opravdu pěknou zahradu a hlavně přírodní, nestačí povrchní vzhled, ale zaměřit se na to, co je pod povrchem. Já jsem například zjistila, že řemeslníky čisté práci nenaučíš, to byste dřív přišli o nervy. Doporučuji proto, kdo si to může dovolit, najměte si kromě stavebního dozoru i „stavební uklizečku“ nebo se do toho zkrátka musíte vrhnout sami.
Například když nám dělali elektriku, nechyběly pod lískami kromě lahví od piva ani výřezy zdiva. Řemeslníci nám udělali pěknou střechu, ale taky pěkný nepořádek, třeba takové pet lahve v kopřivách se ztratí. Téměř každý řemeslník kouří a tak vaše stavba bude brzo lemována vajgly. A takhle bych mohla pokračovat dál: odpady materiálu jako dřevo, zbytky zdiva, izolace, pěny, různé pytle a obaly, pet lahve, flašky, igelity, fólie, něco přidal i můj manžel, protože neměl prý čas uklízet, naštěstí aspoň sám to pak uznal, že můj včasný úklid se opravdu vyplatil. Jaké bylo moje překvapení, že když jsem začala ten nepořádek uklízet, další řemeslníci už si tak netroufli něco odhodit, bylo by to totiž hned až moc vidět a to se najednou styděli.
Začněte proto hned uklízet, třídit co se dá, např. pet lahve, fólie můžete hodit do kontejneru, obaly od chemikálií nebo např. i od omítek můžete odevzdat do nebezpečného odpadu. Část odpadu budete bohužel muset odvézt na oficiální skládku odpadu.
Na stavbě je odpadu vždycky dost
Jakékoliv horniny (hlína, jíl), písek, štěrk, shromažďujte pokud možno na tříděné hromádky. Ideální je, když je přikryjete, hlína vám jinak velice rychle zaroste a špatně se s ní pak pracuje. Vzniknou vám drny, které jsou na finální úpravy nevhodné. Štěrk vám taky může časem zarůst, třeba svlačcem.
Nezbavujte se zbytečně přírodních materiálů. Dobré taky je, si hned pořídit kompost, kam můžete dávat všelijaké zbytky, které při stavbě vznikají. Třeba když zkácíte stromy, nebo musíte posekat vysokou trávu, zarůstající okolí domu. Kmeny můžete dál použít na vaší zahradě jako různé architektonické prvky, nebo na prolézačky pro děti, zábradlí, tarasy, zpevnění břehů, palisády, a jako poslední možnost, na kterou můžete použít i staré dřevo, je divoký kout. Při budování zahrady jistě najdete koutek, třeba i u pásu okrasných záhonů, kde můžete jen tak na hromádce nechat ležet dřevo. Poslouží různým živočichům, třeba na takové ještěrky se především rády dívají děti.
Je to někdy tvrdá práce a hlavně časově náročná, ale co vám za to bude odměnou? Hlavně dobrý pocit z toho, že ať kamkoliv zarejete rýčem nebo bagrem při dalších finálních úpravách, nemusíte se bát že narazíte na odpadky obalené hlínou, nehodící se kusy betonu (mimochodem i kusy betonu mohou sloužit jako kamení na nějakou skalku, stačí je pak zasypat samotným kamením, štěrkem nebo prosívkou). Na zeleninovém záhonu na vás nevyčouhne polorozpadlá fólie atd.
Vykopat starý pařez dá hodně práce
Když stojí hrubá stavba, je nejvyšší čas formovat reliéf vaší zahrady. My jsme si nemohli moc vybírat, jak už jsem uvedla terén je svažitý, tím pádem vás to částečně omezuje. Nejvíce svažitý terén dělá problémy hlavně co se týká přístupu k domu, jak nejlépe vyřešit příjezd atd. Různé hlavy, různé názory, hlavně myslete předem na nepřízeň počasí, abyste se špatným rozhodnutím nedostali do situace, kdy budete neustále solit a solit (naše děti už skoro neznají zasněženou ves, plnou usáňkovaných cest) a nebo raději celou zimu nebudete moc chodit ven. Na druhou stranu jsem zjistila, že jsem vlastně za takovýto terén ráda. Dává vám určitou originalitu, rozmanitost, možnost různě zahradu formovat a umožňuje vetší rozmanitost.
Proto nejprve si představte terén, ne tamhle chci kytku a tenhle keřík se mi líbí. Pokud máte děti, ty spíš ocení všelijaká zákoutí, kopečky, než rovnou zahradu podle pravítka, na něm skluzavku s prolízačkami a pak se stejně nudí. Udělat nějakou tu mezičku, nebo vyvýšený záhon třeba s květinami, můžete udělat právě ze zbytků hromad hlíny, písku apod.
Prales všude okolo
Nově upravený terén zasejte vhodnou trávou nebo semínkami různých rostlin, holá hlína podléhá rychleji erozi a navíc se vám na zahradě rozrostou poměrně rychle nechtěné byliny a trávy, rostliny častokrát vysoké i 150cm. Vím to ze svých zkušeností, udělali jsme základní terénní úpravy okolo domu, pak se manžel vrhl na dodělávání omítek a dalších nezbytností a zahrada mezitím neuvěřitelně zarostla, pořád že tu trávu poseká a za chvíli přes ni nebylo vidět. Jistě první věc, která mě napadla bylo koupit postřik na plevel, jak je nám to všude předkládáno, ale příčilo se mi to. Jsem přirodomil a takovýto postup se mi zdál drastický, takže jsem nad tím přemýšlela a došla k názoru, že to zkusím vyřešit ručně. Musím tady popsat kolik mi to dalo práce, všechnu tu vysokou trávu vytrhat, okopat hlínu, vykopat kořínky, povrch znovu uhladit. Často jsem byla nucená dělat i s mokrou trávou a hlínou, všechno se lepilo, byla sem ukoptěná, obalená hlínou a nešťastná z toho, co sem si to vymyslela. Měla sem pocit, že tohle nemůže fungovat, že to nemá smysl. Ale možná to vyplývá z mé povahy, když mě něco chytne, tak nepustím a jen tak se nevzdám. Trpělivě jsem pokračovala metr čtvereční po metru. Nakonec sem vzalado ruk lopatu a navážela kolečkama pěknou sypkou hlínu z hromady a v tenké vrstvě rozhrnovala. Do této tenké vrstvy jsem zasela travní semínko, lehce zahrnovala hráběmi a pak udusala. Pečlivě zalévala, aby semínka nezaschla a nezbývalo než čekat. Výsledek se dostavil, semínka vzešla a namísto původního „šáší“ zde dnes roste opět luční tráva. Zkráceně řečeno, pokud pozemek zbavíte (vyplejete ručně) nechtěných rostlin a hned poté zasejete jiným vhodným druhem, ten se při dostatečně vhodných podmínkách rozroste a přirozeně vytlačí původní druh. Tak vidíte, jde to i bez chemie, ale za cenu dřiny a potu. Vadí vám to? Mě ne, stojí to za ten pocit, že dělám něco pro svou zem pod nohama. Ještě se nám nepodařilo zahradní flóře dát původní tvář. Takové rostliny jako je právě kopretina a další plané rostlinky totiž těžko seženete někde v obchodě. Nezbývá teda, než se vydat do okolních luk a polí, s ohledem ale na šetrnost k přírodě, vezmu si jenom to co si můžu vzít a co je nezbytně potřebné. Další možností jsou specializované firmy, tam ale dáte za kvalitní luční směs i tisíce.
Ale abych tady ze sebe nedělala chytrou, všechno má své mouchy, některé druhy rostlin jsou dost úporné a nezbavíte se jich ani tímto zasetím. Nám tady na jednom místě zůstal podběl, dokonce i na něj existuje postřik, přitom to je taková zdravá bylinka. V místech ve kterých je máme, vypadají lupeny listů náhodou celkem hezky a zjara když vykvetou, není to snad hezké? Ještě teď cítím tu vůni sušených květů a čaje, když jsem byla malá, a moje babička vařila čaj. A máte vidět jak chutnají lupeny listů našim králíkům. Všechno je věc názoru a vkusu, jenom prosím nenechte se ovlivňovat umělým vkusem zahrad z katalogů, takových výsledků dosáhnete jedině pomocí zahradního architekta, chemie, umělých materiálů (jako netkaná textilie) a dokonale šlechtěných rostlin. Dejte si tu práci a hledejte inspiraci při procházkách v přírodě. Můžete pak mít kus přírody přímo za vašimi dveřmi.