Tento příspěvek není zrovna aktuální, ale mám teď dost času na psaní a tak se s vámi podělím o tuto legraci. Pokud vás zajímá nějaká teorie, tak použijte Wikipedii nebo google.
Už ani nevím jak jsem přišel na nápad uvařit povidla, nebo povidlí, jak kdo chce. Možná pohled na letošní obsypané kadlátky (každý ať si to nazývá jak chce, u nás jsou to prostě kadlátky, popř. dorance, pokud nejdou od pecky). Protože jsem věděl, že jde vařit povidlí i bez míchání, začal jsem nejdřív pátrat po receptu, jak na to. Poradil mi opět google a sehnal jsem i pár zkušeností od kolegů z práce. Fígl spočívá v použití octa, který zabrání připálení, ale nesmí se po celou dobu vaření do povidlí šáhnout. Taky jsem zjistil, že jistý pán po svém "pokusu" musel povidlí vyhodit i s kastrolem, což ve mě vzbudilo jisté pochybnosti.
Jednoho dne při pouštění draka jsem s dcerou zašel kousek dál přes pole. V místech bývalé polní cesty tam roste hodně kadlátek a byly úplně obsypané. Na své zahradě totiž ještě žádné kadlátky nemám, ale určitě nějaké zasadím. Stromy rostoucí divoce v polích jsou hodně nejistý zdroj, musím totiž předběhnout "pijáky s bečkama". Natrhali jsme kolem pěti kilo a šli domů. Podle receptu jsem kadlátky opláchl, odpeckoval, nasypal do hrnce, přilil trochu octa, malinko cukru a nechal odpočívat do druhého dne. Octa jsem dal asi deci na tři kila. Každý recept uvádí jiný poměr (třeba 180ml na 5kg), asi na tom tak moc nezáleží.
Druhý den jsem kadlátky podle receptu chvilku povařil na plno (tak 5 min.), a pak stáhl, aby to jen tak trochu bublalo a nechat tak dlouho až povidlí zhoustne. Pak se může ještě rozmixovat, třeba tyčovým mixerem, a rovnou dávat do sklenic. Problém je s tím, jak odhadnout dobu po kterou to nechat houstnout. Do hrnce se totiž nesmí ničím sahat (jinak se to začne připalovat) a jak jinak zjistit, jestli je to už akorát. Já jsem to nechal skoro tři hodiny a každou asi půhodinku jsem se snažil odhadnout jestli už to je. Když jsem podle vůně usoudil, že by to mohlo být hotové, vzal jsem lžičku a ... a zjistil, že na dně je už pěkný škraloup. Povidlí nahoře bylo husté akorát, ale dole pěkně připálené. Horní část se dala sníst, ale do sklenic to ani nestálo za to dávat. Hrnec jsem druhý den drhl celé dopoledne a nakonec jsem to oškrabal. Sice to na dně je poznat, ale hrnec byl čistý a použitelný.
Kde se stala chyba? Málo octa nebo jsem to nechal "probublávat" moc dlouho nebo to chtělo ještě víc ztlumit? Jedině to zkusit ještě jednou, třeba se to povede.
Takže jem šel zase natrhat kadlátky. Zjistil jsem že to bude poslední pokus, protože mezitím to už někdo otrhal do beček. Ale kolem pěti kilo jsem ještě natrhal. Úplně stejně jsem to odpeckoval, přidal ocet a cukr a nechal uležet. Druhý den jsem vařil, ale s tím rozdílem, že jsem to nechal probublávat ještě míň. Před tím jsem to měl na stupni tři (maximum na knoflíku je deset), teď jsem to dal na dvě nebo trochu míň, a nechal zase asi tři hodiny. Pak sem to už nevydržel (co když to bude zase spáleny?) a zamíchal to. Nebylo to ještě tak husté jak jsem si představoval, ale už jsem to nemohl nechat jen tak. Asi půl hodiny jsem to ještě míchal, pak rozmixoval a dal do sklenic. Povidlí není tak husté jak bych si představoval, ale je dobré.
Takže máme šest sklenic. Teda teď už jich není šest.
Příští rok, pokud bude aspoň trochu úroda, udělám zase povidlí, už jsem začal syslit sklenice.
Žádné komentáře:
Okomentovat