O bylinkách

Tentokrát se tu rozepíšu o léčivých bylinkách. Nejsem žádný botanik, budu psát o praktickém zpracování bylinek.

Určitě znáte všichni černý bez. Většina lidí ho zná jen jako plevel, keř co roste u každé staré stodoly a na kdejaké černé skládce. Dřív si ho ale lidi vážili, říkalo se "před heřmánkem smekni a před bezem klekni". Na počátku léta jsem zkoušel sirup z květů. Receptů je mnoho, ale já sem si je trochu poupravil, protože jsem šťávu nechtěl vařit. Proč taky varem ničit tolik cenných látek. Postup je jednoduchý, do velké sklenice jsem naskládal oprané květy, někde píší pět, jinde deset, já jich tam dal "podle oka", protože jsem jich měl dost. Zalil jsem to převařenou a vychladlou vodou a přidal pár plátků citronu. Na sklenici jsem dal víčko, aby do toho nelezly breberky a nechal dva dny stát. Všude píšou jeden den, ale já nějak neměl čas, tak to bylo dýl. Pak jsem šťávu slil a trochu ohřál, aby se v tom dobře rozpustilo trochu cukru. V jiných receptech to na tomto místě vaří, aby to zhoustlo do sirupu. Já jsem dal ale, jak jsem už psal, víc květů a teď to v podstatě zahustil cukrem. Přidal jsem ještě trochu citronové šťávy, aby to bylo tak akorát. Cukru jsem nedával moc, výsledek se pak musel ředit jen přibližně 1:3. Nakonec jsem ještě udělal trochu silného mátového čaje a nalil do sirupu. Máta to ještě víc provoněla. Pak jsem to jen slil do sklenic a zašrouboval víčko.

Sirup moc dlouho nevydržel. Ne že by se zkazil, ale byl vypit.

Teď na podzim zrají plody černého bezu. Z nich se taky dá dělat sirup. V tomto případě ale opatrně s konzumací, drogy obsažené v bobulkách jsou silné a požití velkého množství vám může přivést zdravotní komplikace.

Natrhané plody i se stopkama jsem dal do hrnce, přilil trochu vody a mírně povařil, aby pustili šťávu. Pak je ještě pomačkám. Šťávu sliju (zbytek vyhodím) přisladím na řídký sirup a dochutím citronovou šťávou. Samotná šťáva z bobulek je trochu sladká, jinak bez výrazné chuti. Výsledný sirup opět stočím do sklenic. Při přípravě si dejte pozor, šťáva z bobulek hodně barví, lehce přijdete k červeným flekům na oblečení.

Další bylinou je jitrocel. Vždycky jsme kupovali v lékárně jitrocelový sirup proti kašli, ale až teď při sečení trávy na zahradě jsem si uvědomil, že část zahrady je jeden jitrocelový prales.

Natrhal jsem do košíku jitrocelové listy, dobře vymyl větší sklenici a rovnal vrstvu jitrocele, vrstvu cukru, jitrocele, cukru, atd. až jsem zaplnil celou sklenici (asi dva litry). Zavřel jsem to víčkem a dal na parapet odpočívat. Za jeden den to kleslo na polovinu, tak jsem zvědavý kolik toho bude a jestli to bude dobré. Cukr jsem dával úplně od oka. Až to bude hotové, tak se slije sirup a je to. Někdo ještě přidává med nebo to vaří. Vařit to rozhodně nebudu. Napíšu vám potom jak to dopadlo u mne.